Budoucnost kolejové dopravy v Česku se láme na několika frontách – od automatizace metra přes zavádění ETCS až po hledání optimálního bezemisního pohonu regionálních vlaků. Klíčovým faktorem přitom podle Dana Kurucze, ředitele Alstom Czech Republic, není samotná technologie, ale její efektivní integrace a řízení v celém životním cyklu.

Osobní železniční doprava v Česku stojí na rozcestí. Přestože dopravci investují do moderních vozidel a roste počet cestujících, systém jako celek naráží na kapacitní, finanční i organizační limity. O tom, co brzdí další rozvoj a kde jsou největší rezervy, hovoří výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců Petr Moravec.

Jedním z cílů významného železničního projektu – spojení Praha–Letiště–Kladno – je zásadní modernizace spojení hlavního města Prahy a největšího středočeského města Kladna. Dnes tato dvě významná města spojuje trať, jejíž podoba jednokolejky s motoráčky definitivně končí. Projekt je připraven, dokumentace hotová, potřebná úřední povolení v právní moci a ke slovu přicházejí bagry a další zemní stroje.

Po dvou letech modernizačních prací bylo ve druhé polovině loňského roku do zkušebního provozu uvedeno kolejiště a nová výpravní budova královopolského nádraží v Brně. Tato událost završila projekt, který kromě této železniční stanice zahrnoval také rekonstrukci na přilehlých mezistaničních úsecích směrem na Brno-Maloměřice a Kuřim.

Když byl 1. června 2016 slavnostně otevřen Gotthardský úpatní tunel, šlo o okamžik, který výrazně překročil hranice samotného Švýcarska. Nejdelší železniční tunel světa se stal symbolem technického pokroku, ekologické dopravní politiky i schopnosti Evropy realizovat mimořádně náročné infrastrukturní projekty.

Nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth vsadil na zeštíhlení organizace, větší konkurenci ve veřejných zakázkách a důraz na efektivitu. Úspory chce vracet zpět do staveb a služeb, zároveň připravuje realistický plán financování i výstavby vysokorychlostních tratí.

Metrostav DIZ úspěšně dokončil finální instalaci nového mostu Pleistermühlenweg v německém Münsteru. Ocelovou konstrukci o hmotnosti přibližně 725 tun během dvoudenní operace 1. a 2. června přesunul přes kanál Dortmund–Ems a s maximální přesností usadil na ložiska.

Z původně nenápadné snahy propagovat ocelové konstrukce vyrostlo vydavatelství, konferenční platforma i silná odborná komunita. Tomáš Měřínský – ústřední postava toho všeho – vysvětluje, proč technické obory potřebují vlastní média, jak vznikají synergie mezi obsahem a eventy a proč je dnes největší výzvou nedostatek lidí.