Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Seriály    Rychlostní silnice R7    Výstavba úseku stavby R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice

Výstavba úseku stavby R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice

Publikováno: 27.5.2014
Rubrika: Rychlostní silnice R7

Novostavba rychlostní silnice R7 v kategorii R 25,5/100(70) v úseku od křižovatky MÚK Droužkovice po křižovatku MÚK Nové Spořice v délce 6,391 km v nové trase. Součástí stavby je přivaděč k silnici R7 od Spořic, od stávajícího obchvatu Chomutova, silnice III/00733, v kategorii S9,5/50 v délce cca 0,744 km včetně okružní křižovatky. Stavba zahrnuje dvě mimoúrovňové křižovatky na silnici R7, a to MÚK Spořice v km 12,5 a MÚK Nové Spořice v km 15,835 s celkovou délkou větví 1,810 km. V úseku je celkem 9 mostních objektů s celkovou délkou 761 m, 2 okružní křižovatky a 3 opěrné zdi. V místech, kde silnice prochází v blízkosti obce Spořice, jsou vybudovány 4 protihlukové stěny s délkou 820 m a 3 zemní valy. Součástí stavby jsou dále přeložky místních komunikací, polní cesty, přeložky a úpravy sítí tech. vybavení, objekty odvodnění, dálničního systému SOS, mýtných bran, vegetačních úprav a rekultivací.

Trasa R7 prochází v těsné blízkosti dvou významných ekologických lokalit – Panský rybník a přírodní památka Černovice. Z těchto důvodů byly kladeny vysoké požadavky na provádění stavby z hlediska ochrany životního prostředí.

V rámci stavby bylo přemístěno 872 000 m3 zemin, z toho je 131 000 m3 výkopů a 741 000 m3 násypů. Celková plocha vozovek je 133 180 m2.

GEOLOGICÉ POMĚRY
Předkvartérní podloží v trase tvoří terciérní sedimenty Severočeské hnědouhelné pánve, konkrétně jíly a jílovce nadložního souvrství. Kvartér reprezentují jednak proluviální štěrky (v severní polovině trasy) nebo sprašové hlíny (v jižní části trasy). Mocnost kvartérních uloženin nepřesahuje 3 m. Převážná část trasy vede zamokřeným územím s hladinou podzemní vody do 2 m pod terénem.

GEOTECHNICKÁ RIZIKA
Významným geologickým jevem a známým geotechnickým rizikem je regelační zóna ve vysoce plastických jílovcích o mocnosti do 15 m, jako důsledek zalednění v Krušných horách. Jílovce ztratily charakter slabě zpevněné horniny a změnily se na zvířené „šupinovité“ jíly charakteru vysoce plastických zemin obvykle tuhé konzistence.

Na základě geologických podmínek byla navržena a provedena opatření pro eliminaci tohoto jevu, tj. různé typy úprav podloží a to zejména výměna aktivní zóny, sanace podloží kamenem, štěrkové piloty, štěrková žebra, geodrény apod.

Přechod bažinaté oblasti (SO 101 a 102 km 12,000 – 12,900) si vyžádal sanace podloží násypu čedičovým kamenivem frakce 0 – 250 mm o mocnosti až 1,2 m.

V km 13,000 – 13,300 byla plánovaná stabilizace jílů v aktivní zóně přídavkem vápna (CaO) 3 %. Podrobnými laboratorními rozbory včetně stanovení CBR na vzorcích z pokusných polí bylo zjištěno, že náklady na stabilizaci (6 – 8 % vápna (CaO) ve dvou fázích) jsou neúměrně vysoké. Bylo zvoleno řešení náhrady jílů v aktivní zóně za fluviální písčitý štěrk. Vrstva štěrku zároveň plní odvodňovací funkci díla. 

Pro vybudování mostů bylo nutné provedení hlubinného založení z pilot o ∅ 900 – 1 200 mm. Na části úseku, zejména v prostoru přechodových oblastí mostů byly zřízeny geodrény v podloží z důvodů urychlení sedání násypů.

POUŽITÉ MATERIÁLY DO NÁSYPŮ
Zářezy v trase SO 101 i 102 neposkytly bez úpravy vhodný zdroj zemin do násypů. Terciérní jíly byly po úpravě vápnem (CaO) částečně použity do násypů a jílovce do protihlukových valů. Pro budování násypů se dovážely z nedalekých lokalit písčité štěrky terasy řeky Ohře (těžba ve Vysočanech, Lišanech, Chbanech a Dolu J. Šverma).

Pro budování násypů na stavbě byly využity ve značné míře i druhotné suroviny jako popílkový stabilizát (PSt) z teplárny Komořany (po předchozích provedených laboratorních rozborech a průběžných zkouškách podle TP 93). Stabilizát nebyl použit do aktivní zóny.

ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM A PYROTECHNICKÝ PRŮZKUM
Záchranný archeologický výzkum při výstavbě rychlostní komunikace R7 v úseku MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice probíhal zejména na lokalitách Droužkovice a Spořice. Výzkum v katastru Droužkovice odkryl část kostrových hrobů. Nejstarší jsou pravděpodobně z doby 2500–2200 př. n. l. Hlavním nálezovým celkem bylo laténské sídliště a hrob ze sklonku 4. století př. n. l.

V katastru Spořice jihovýchodně od obce bylo doloženo osídlení kultury halštatské (950 – 450 př. n. l.); starší doby bronzové (2200 – 1600 př. n. l.) a z doby laténské (450 – 0 př. n. l.). Pozoruhodným a nejvýznamnějším nálezem celkového výzkumu byl kostrový hrob z doby laténské s osobními šperky.

Z důvodů obav z nevybuchlé munice z II. světové války, kdy v roce 1945 došlo k bombardování průmyslové oblasti Chomutova (zejména železáren a vlákového nádraží) byl proveden pyrotechnický průzkum ve vytipovaných lokalitách. Na základě tohoto průzkumu byla v prostoru MÚK Spořice nalezena nevybuchlá letecká puma z II. světové války americké výroby o váze 250 kg, která byla odvezena z prostoru stavby k odborné likvidaci.

MOSTY
Nejvýznamnějším mostním dílem stavby je 12polová estakáda na R7 o délce 355 m, která se nachází v extravilánu na rychlostní silnici R7 JZ od Chomutova mezi MÚK Droužkovice a MÚK Nové Spořice v oblasti Panského rybníka. Estakáda přemosťuje dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať Chomutov – Cheb vedenou ve směrovém oblouku o poloměru R = 516 m a vodoteč Hutná II. Most je veden v pravém směrovém oblouku o poloměru R = 330 m s příčným sklonem 6 %, vrcholovým zakružovacím obloukem o poloměru R = 4 000 m a podjezdnou výškou 6,71 m v místě osy koleje ČD.

Vzhledem ke kvalitě podloží je celá estakáda založena hlubinně na pilotách o průměru 1 200 mm s lehkou nosnou konstrukcí – nosná konstrukce je spřažená ocelobetonová. Nosná konstrukce je navržena a vybudována jako řada prostých nosníků podélně spojených nad podporami průběžnou deskou mostovky. Konstrukce je tvořena dvěma vedle sebe stojícími mosty s železobetonovými deskami spřaženými s 2× šesti ocelovými svařovanými plnostěnnými nesouměrnými I nosníky, které jsou uloženy na železobetonových podpěrách s elastomerovými ložisky. Nad podporami jsou navržena podporová plnostěnná příčná ztužidla. Konstrukce je v podélném směru rozdělena na dva dilatační celky délek 177,2 a 178,2 m.

Pilíře v pohledu příčného řezu mostu mají tvar T, přičemž stojina v dolní části má konstantní prizmatický tvar šířky 5,0 m, který se v horní části rozšiřuje zakružovacími oblouky na šířku úložného prahu pod ložisky mostu 12,16 m. Šířka pilíře v podélném řezu mostu je 1,6 m, výška rozšířené části pilíře je 4,1 m. Boční hrany pilíře jsou zaobleny ve tvaru půlkruhu, čelní plocha pilíře je profilována zapuštěnou nikou s obloukovitým ukončením v horní části. Na úložném prahu je umístěno 6 dvojic podložiskových bloků v osách nosníků ocelové části spřažené nosné konstrukce, v ose pilíře je pak osazen blok pro kotvení smykových zarážek. Opěry 01 a 13 jsou stěnové krabicové, opěry levého a pravého mostu jsou vzájemně odděleny dilatačními spárami. Z vnějších stran navazují na dříky opěr rovnoběžná vetknutá křídla. Křídla jsou na volných koncích ukončena krátkými konzolami. Na levé křídlo opěry 01 navazuje opěrná zeď, na jejich styku se vytvoří armovaný smykový ozub.

Dalšími neméně významnými mosty na silnici R7 jsou Most nad tratí ČD km 14,081 a Most nad vodotečí Lideňský přivaděč v km 14,552.

Most na silnici R7 nad tratí ČD km 14,081 se nachází v extravilánu na rychlostní komunikaci R7 JZ od Chomutova mezi MÚK Droužkovice a MÚK Nové Spořice v oblasti Panského rybníku. Most přemosťuje zářez železniční trati Praha – Chomutov. Nosná konstrukce je vybudována jako spojitá deska o třech polích, z monolitického předpjatého betonu. Konstrukce je směrově rozdělená na dva samostatné celky, které jsou vzhledem k ostrému úhlu křížení navzájem podélně posunuty. Na opěrách je konstrukce uložena na dvojici hrncových ložisek, na vnitřních podpěrách je konstrukce uložena bodově na jednom hrncovém ložisku. Opěry jsou masivní, železobetonové, obsypané. Podélná křídla mezi vzájemně posunutými opěrami levého a pravého mostu, jakož i prodloužené levé podélné křídlo opěry O1 levého mostu (O1L) jsou navrženy jako úhlové opěrné zdi. Vnitřní podpěry tvoří kruhové sloupy se základem otočeným ve směru zářezu železniční trati pod mostem. Založení mostu je hlubinné, na vrtaných železobetonových pilotách.

Most na silnici R7 nad vodotečí Lideňský přivaděč v km 14,552 se nachází na rychlostní komunikace R7 v místě křížení s vodotečí Lideňský přivaděč v blízkosti Panského rybníka. Most se nachází v extravilánu v mírně zvlněném terénu u obce Spořice. Terén je skloněn severovýchodním směrem k Panskému rybníku. Trasa rychlostní komunikace je v místě mostu vedena na mírném násypovém tělese výšky cca 1,50 m až 3,00 m. Vodoteč je vedena v regulovaném korytě. Nosnou konstrukci tvoří podélně předpjatá deska. Střední část desky v šíři 7,90 m má tloušťku 900 mm, směrem ke krajům se tloušťka snižuje až na 300 mm, přičemž lomová hrana je na obou stranách 2,50 m od kraje. Celková šířka NK činí 12,90 m. Konstrukce je směrově rozdělená na dva samostatné celky a je uložena na opěrách na elastomerových ložiskách. Obě opěry (opěra O1 a O2) pro oba mosty jsou navrženy jako masivní obsypané se založením na pilotách vetknutých přímo do dříku.

Součástí stavby jsou ještě: Most na místní komunikaci nad R7 v km 10,300; Most na MÚK nad silnicí R7 v km 12,480; Most na přivaděči Spořice v km 0,165 nad polní cestou; Most na přivaděči Spořice v km 0,680 nad Hačkou; Most na místní komunikaci nad R7 v km 14,263 a Most na polní cestě nad vodotečí Lideňský přivaděč.

ZÁVĚR
Na začátku stavby nebyla ze strany objednatele předána všechna stavební povolení, čímž došlo k prodloužení doby výstavby. Na některých místech stavby byla zastižena odlišná geologie oproti předpokladu projektanta, z tohoto důvodu byly upraveny sanace podloží. V km 9,500 – 9,968 byly po povodních v červnu 2013 sesuvy zemin, poškození násypů odplavením materiálu a erozními rýhami. Škody byly odstraněny dle ČSN a TKP. Stavba byla zprovozněna 20. 12. 2013, termín dokončení celé stavby je 30. 6. 2014.

Construction of R7 Section MÚK Droužkovice – MÚK NovéSpořice
New construction of R7 Expressway in category R 25.5/100 (70) in section from MÚK Droužkovice intersection to MÚK NovéSpořice intersection in the length of 6.391 km at the new route. The construction includes the feeder to R7 Road from Spořice, from the present bypass of Chomutov, III/00733 Road, in category S 9.5/50 in the length of approximately 0.744 km including circular intersection. The construction includes two interchanges on R7 Road, namely to MÚK Spořice in km 12.5 and MÚK Nové Spořice in km 15.835 with the overall length of branches 1.810 km. There are 9 bridge objects with the overall length of 761 m, 2 circular intersections and 2 retaining walls in the given section. There are 4 anti-noise barriers with the length of 820 m and 3 earth walls at places where the road leads in vicinity of Spořice municipality. The construction further includes relocations of local roads, country road, relocations and modifications of technical equipment networks, dewatering objects, SOS highway system, toll gates, landscape design and recultivation.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Pohled na trasu silnice R7 u zastávky ČD Droužkovice v km 10,320 ve směru na PrahuTrasa silnice R7 v zářezu u obce Spořice km 13,200 ve směru na NěmeckoEstakáda na silnici R7 nad tratí ČD km 14,707 – 15,062Mimoúrovňové křížení silnic R7 a I/13 (MÚK Nové Spořice v km 15,835)Pohled na trasu silnice R7 s MÚK Spořice v km 12,500 ve směru na Prahu a s přivaděčem do ChomutovaMimoúrovňové křížení silnic R7 a III/00733 (MÚK Spořice v km 12,500)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Výstavba úseku stavby R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové SpořiceVýstavba úseku stavby R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice (61x)
Novostavba rychlostní silnice R7 v kategorii R 25,5/100(70) v úseku od křižovatky MÚK Droužkovice po křižovatku MÚK Nové...
Mostní estakáda na silnici R7 na stavbě R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové SpořiceMostní estakáda na silnici R7 na stavbě R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice (58x)
Stavba „R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice“ je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7...
Konstrukce z vlnitého plechu s velkou výškou vlny na R7Konstrukce z vlnitého plechu s velkou výškou vlny na R7 (57x)
V rámci stavby úseku rychlostní komunikace R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice byly realizovány dva mostní objekty převádě...
Google

Časopis KONSTRUKCE

Termodifuzní zinkování

Termodifuzní zinkování

Zavřít [x]