Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    2011    „Výstavba dopravní infrastruktury je základním předpokladem růstu ekonomiky státu“

„Výstavba dopravní infrastruktury je základním předpokladem růstu ekonomiky státu“

Publikováno: 6.1.2012
Rubrika: 2011

říká děkan Fakulty dopravní ČVUT V Praze prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek v rozhovoru pro časopis SILNICE ŽELEZNICE.

Fakulta dopravní patří na ČVUT mezi ty mladší, přesto už dokázala za krátkou dobu své existence vychovat celou řadu úspěšných odborníků, a stala se i významnou institucí na poli výzkumu nejen v dopravě, ale i v problematice telekomunikací, respektive telematiky. S jejím děkanem prof. Dr. Ing. Miroslavem Svítkem jsme si proto povídali nejen o současnosti, ale i tom, co fakulta připravuje do budoucnosti a jak reaguje na rychlý vývoj v dopravních oborech.

Jak hodnotíte rozvoj dopravní infrastruktury v České republice za posledních 10 let? V čem podle Vás Fakulta dopravní ČVUT v tomto ohledu nejvíce přispěla?
Výstavba dopravní infrastruktury je základním předpokladem růstu ekonomiky státu, a proto byl její rozvoj prioritou všech předchozích vlád. Fakulta dopravní k tomuto rozvoji přispěla řadou velmi důležitých odborných analýz a posudků, které se zamýšlely nad prioritami výstavby, modelováním poptávky či hodnocením přínosů dílčích úseků dopravní  infrastruktury. Na fakultě pracuje Expertní skupina ministra dopravy vedená prof. Petrem Moosem, která například vytvořila cenové normativy dopravních staveb nebo přispěla k zavedení diferencovaných tarifů elektronického mýta, za což získalo ČVUT Cenu ministra dopravy v rámci soutěže ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA A TECHNOLOGIE ROKU 2009.

Jakým způsobem reaguje fakulta v pedagogické rovině (tedy například akreditací nových programů a oborů) na změny v dopravním systému?
Doprava je síťovým odvětvím s plošnou působností, které se nemůže vyhnout aplikaci nových informačních a telekomunikačních technologií, a proto před několika lety vznikl nový magisterský obor Inteligentní dopravní systémy, který je vyučován pouze v anglickém jazyce, a to formou takzvaného multiple-degree spolu s univerzitami v Likopingu a ve Vídni. V rámci tohoto oboru jsou detailně přednášeny moderní systémy řízení dopravy, systémy elektronického mýta, pokročilé asistenční a navigační vozidlové systémy včetně jejich vzájemné integrace do takzvaných komplexních kooperativních systémů.

Z pohledu rozvoje fakulty je velmi zajímavým studijním oborem Transatlantic Dual Master Degree zabývající se logistikou a multimodální dopravou, který je realizován za finanční podpory Evropské unie a Spojených států amerických ve spolupráci s Texaskou univerzitou, a jehož výuka je rovněž pouze v jazyce anglickém.

Další nové magisterské obory reagují na poptávku po odbornících z oblasti bezpečnosti dopravních cest a prostředků či bezpečnosti systémů a soustav. V těsné spolupráci s fakultou elektrotechnickou máme připraven nově akreditovaný magisterský obor zabývající se elektromobilitou, která se zřejmě stane novým fenoménem dopravy v následujících letech.

V čem naopak dle Vás doprava v České republice nejvíce zaostává v porovnání se světem?
Doprava je velmi komplikovaným síťovým odvětvím, které vyžaduje velmi propracované vazby mezi dílčími organizačními i technickými prvky celého systému. Myslím si, že zejména v legislativní a organizační oblasti je řada problémů a rezerv, jejichž neřešení vede k horší efektivitě a prodražování dopravního systému. To se projevuje například ve špatných návaznostech spojů mezi různými kraji, cestující si musí pořizovat řadu jednoúčelových čipových karet u každého dopravce a tak podobně. Obdobným způsobem je třeba řešit integraci našich dopravních systémů do evropského kontextu, protože volný pohyb osob a zboží v rámci Evropské unie by neměl být omezován hranicemi a bariérami, které v dopravě bohužel stále existují.

Který typ dopravy bude podle Vás ovládat 21. století?
Vzhledem k neustálému nárůstu počtu obyvatel velkých aglomerací a měst si myslím, že je neudržitelný další extenzivní nárůst osobních vozidel. Odhaduji, že bude nutno výrazně rozvíjet a zlepšovat atraktivitu veřejné dopravy, která musí být vhodně navázána na parkovací prostory na okraji měst. Dále musí být vhodně vyřešen systém obsluhy velkých měst prostřednictvím systémů city-logistiky s tím, že obslužnost daného území bude velmi kvalitně řízena a všechny spoje veřejné dopravy budou vhodně využité. V tomto kontextu již nelze hovořit o jednotlivých druzích dopravy, ale o řízení a managementu celého dopravního systému území.

Jaký dopravní prostředek bude prostředkem budoucnosti a proč? Řada novinářů tipuje automobily nadnášené vzduchem a eliminace využití pozemních vozovek…
V oblasti výzkumu dopravních prostředků bude záviset na jejich účelu a využití. V městských aglomeracích bych si tipoval na rozvoj elektromobilů od jednomístných vozidel, až po vozidla veřejné dopravy. Z hlediska dopravy mezi jednotlivými aglomeracemi budou vozidla méně závislá na chybách řidiče, budou nasazeny určitě různé typy autopilotů, což umožní vyšší rychlosti i časovou garanci, samozřejmě cenově diferencovanou prostřednictvím mýtného systému.

A co pohonné hmoty? Vytlačí klasickou ropu alternativní paliva a solární energie? V jakém časovém horizontu, přihlédneme-li k zužující se světové zásobě ropy?
Během 30 až 40 let můžeme očekávat vyčerpání ekonomicky a ekologicky přijatelně těžitelných zásob ropy, po dalších 10 letech i zásob zemního plynu. Biopaliva pro nás nejsou vhodnou alternativou, protože je nemáme kde pěstovat. Vodík není palivo v pravém slova smyslu, ale transportní médium, které se musí vyrábět a znamená výstavbu nové a drahé infrastruktury. Osobně věřím ve výrazné rozšíření elektromobilů zpočátku s kombinovaným pohonem, které mohou využívat místní síť, ale i generátory pracující s bioplynem nebo s energií ze solárních nebo větrných elektráren. Dojde tak k začlenění elektromobility do takzvané chytré sítě, která bude řídit jak odběry, tak i dodávky energie.

Jaký nás čeká ve 21. století vývoj v městské dopravě? Nejen z hlediska systémového řešení, ale i například kontroly pasažérů a tak dále.
Rozvoj veřejné dopravy ve městech bude vyžadovat nové technické přístupy směrem k cestujícím, kteří budou využívat integrovaný osobní počítač. Ten kromě služeb mobilního telefonu bude vybaven systémem personální navigace, do které bude třeba zadat pouze místo, kam chce cestující dorazit. Systém nabídne různé varianty řešení, bude navigovat cestujícího podle zvolené varianty a zajistí i platby za využité služby včetně komunikace s kontrolními a dohledovými systémy. Identický systém bude možno využít pro platbu průjezdem města, platbu za parkování a tak dále. Dojde tak k integraci všech možných řešení a výběru toho řešení, které je pro uživatele nejvýhodnější. Zároveň budou všechna data zpracovávána tak, aby vždy existoval model celého systému a bylo možno uživatelům garantovat časové parametry dopravy.

Bude podle Vás vjezd do centra Prahy v brzké době zpoplatněn?
Zpoplatnění vjezdu do centra je jednou z možností snížení dopadu rostoucí automobilové dopravy v Praze, která však není všespasitelná, zejména pokud je systém zpoplatnění zaveden izolovaně. Proto musí být systém zpoplatnění součástí celého dopravního řešení včetně navýšení parkovacích míst na okraji města, posílení veřejné dopravy, využití řídicích algoritmů, pokročilé city logistiky a tak podobně. Teprve v rámci tohoto komplexního řešení můžeme očekávat výrazné přínosy v oblasti regulace dopravy.

Zabýváte se inteligentními dopravními systémy. Jaký praktický dopad má pro nás teoretický výzkum těchto „chytrých“ systémů? Jak ovlivní dopravu 21. století?
Inteligentní dopravní systémy využívají k řízení dopravy dostupných informačních a komunikačních technologií tak, aby mohly být dosaženy požadované parametry v oblasti ekonomiky, bezpečnosti, kvality služeb a tak dále. Cílem celého oboru je, aby takto navržený komplexní systém mohl sdílet data i celé procesy, aby nedocházelo k duplicitámpři sběru, přenosu a zpracování dat, aby byla respektována rozhraní a tím i mezinárodní propojitelnost, a aby se maximálně využily všechny informace k tvorbě znalostí nutných pro vlastní řízení a management dopravy. Součástí oboru je i návrh a implementace inteligentních dopravních systémů včetně certifikace požadovaných technických vlastností i metod vyhodnocování jejich účinnosti. Díky těmto znalostem bude možno lépe popsat chování dopravních systémů, lépe modelovat různé scénáře vývoje dopravy či mimořádných událostí a tím lépe je i řešit. Upozorňuji, že se nejedná pouze o silniční dopravu, ale o podmínku udržitelného vývoje stále vzrůstající mobility obyvatel či zvyšujících se nároků na množství a kvalitu přepravy zboží. Ve výrobní sféře je řada procesů již velmi výrazně optimalizována, ale v oblasti dopravy a přepravy je stále prostor, který může výrazným způsobem přispět k vyšší konkurenceschopnosti vyráběných produktů.

Jaká je Vaše osobní přepravní preference – auto nebo vlak? A proč?
V Praze jezdím raději veřejnou dopravou, protože je daleko rychlejší a operativnější než osobní auto. Vlak používám při delších cestách například do Žiliny, Vídně a tak dále, protože časově mi vychází velmi dobře.

“Construction of transport infrastructure is the prerequisite for the economic growth of the state“
Interview with the Dean of Faculty of Transport of the CTU in Prague prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek for the magazine SILNICE ŽELEZNICE.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek (Foto: Jiří Ryšavý (VIC ČVUT))

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Trasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobuTrasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobu (146x)
Od druhé poloviny minulého století se celosvětově zaznamenává výrazný a stále vzrůstající přesun venkovského obyvatelstv...
VIDEO: Novinky kolem výstavby obchvatu Frýdku-Místku (57x)
Bude, nebude? Postaví se severní, či jižní? Podaří se ekologům zhatit výstavbu jižní varianty? Budou na realizaci peníze...
Pasivní bezpečnost pozemních komunikací v souvislosti s čely propustkůPasivní bezpečnost pozemních komunikací v souvislosti s čely propustků (39x)
Problematika snižování účinků nárazů na cestující při dopravní nehodě se dosud řešila převážně cestou optimalizace defor...

NEJlépe hodnocené související články

Boží Dar chystá opravu silnice na Klínovec a nové inženýrské sítě (5 b.)
Boží Dar chystá rekonstrukci silnice na Klínovec, a to v úseku od křižovatky na Vejprty až na nejvyšší vrchol Krušných h...
ŘSD uvede do provozu část křižovatkyDobrovského - Svitavská radiála v Brně (5 b.)
Týden před vánocemi brněnský závod Ředitelství silnic a dálnic ČR významně uleví dopravní situaci v moravské metropoli. ...
Čtyři jednosměrné ulice v Pardubicích jsou cyklistům obousměrné (5 b.)
Čtyři jednosměrné ulice v Pardubicích se cyklistům otevřely v obou směrech. Jsou to Sezemická, Jindřišská a dvě krátké u...

NEJdiskutovanější související články

Trasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobuTrasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobu (7x)
Od druhé poloviny minulého století se celosvětově zaznamenává výrazný a stále vzrůstající přesun venkovského obyvatelstv...
Evropské peníze na další velký dopravní projekt (4x)
Řídící orgán Operačního programu Doprava dosáhl prosazení dalšího velkého železničního projektu u Evropské komise. V min...
Mladí architekti navrhli novou podobu brněnského nádraží v centru (2x)
Skupina mladých architektů navrhla novou podobu brněnského železničního nádraží při zachování jeho polohy v centru. Před...
Google
Zavřít [x]