Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Seriály    Velký městský okruh Brno    Velký městský okruh v Brně

Velký městský okruh v Brně

Publikováno: 4.4.2013
Rubrika: Velký městský okruh Brno

Město Brno se stejně jako jiná evropská města potýká s problémy v optimalizaci dopravní obsluhy města bez přílišného zatížení obyvatel z negativních vlivů dopravy, jako je hluk, exhalace a prašnost. Z historického hlediska má město Brno trochu jiné podmínky než jiná evropská západní města, protože překotný automobilový boom nastal v našich zeměpisných šířkách až na přelomu tohoto tisíciletí. Bohužel jsme počtem automobilů na počet obyvatel rychle jiné evropské lokality doběhli a pro zachování dopravní obslužnosti města je nezbytné dobudovat chybějící ochranný systém komunikací, který odlehčí centrální oblasti města od ucpaných ulic.

Nejdůležitějším prvkem v komunikačním skeletu města by měl být Velký městský okruh, jehož poloha byla důkladně studována a prověřována, aby pomohla městu co nejvíc a zároveň bylo možné kolem jeho trasy realizovat ochranná opatření pro zachování pohody pro bydlení a další městské funkce. Řada hlavních brněnských městských ulic svým současným stavem neodpovídá intenzitě dopravy. Automobily jezdí po rušných městských třídách uvnitř hustě urbanizovaných lokalit.

Logicky tak dochází ke kumulaci dopravy ve stísněném městském prostředí, často i v rezidenčních čtvrtích. Plynulému průjezdu městem často brání úrovňové křižovatky, kde tak dochází ke kumulaci exhalací výfukových plynů a zvýšené intenzitě hluku.

Řešením je především výstavba Velkého městského okruhu Brno, který je prakticky silnicí I. třídy I/42. Vzhledem k trvalému nárůstu automobilové dopravy je kompletní dostavba a zprovoznění VMO Brno nutností.

Nebude-li okruh realizován, doprava ve městě v horizontu několika let zcela zkolabuje. Z hlediska velikosti investice se jedná o projekt v rozsahu desítek miliard korun. Jeho realizace je připravována již od roku 1947 a záměrem výstavby VMO Brno patří dlouhodobě mezi priority ve výstavbě silniční sítě v ČR. Celá trasa městského okruhu je výsledkem rozsáhlých studijních prací a je nejlepším řešením z hlediska ochrany životního prostředí a příznivých životních podmínek pro obyvatele města.

VMO Brno má po dobudování celého okruhu být stěžejní dopravní tepnou brněnské aglomerace, která zásadně nahradí cestování napříč městem a dokáže přenést i většinu tranzitní dopravy. Funkčním napojením na dálniční síť formou radiál – na Prahu, Vídeň, Bratislavu, Ostravu, ale i na Svitavy, je tako komunikace logicky zasazena do celorepublikové páteřní dopravní sítě.

Velký městský okruh Brno umožní rychlé a plynulé spojení odlehlých městských částí a převezme značnou část vnitroměstské osobní i nákladní dopravy. Nejdůležitějším efektem realizovaného systému silnic a dálnic na území Brna bude zklidnění historického jádra města od zbytné dopravy, které se nabídne plynulejší trasa po VMO, radiálách, rychlostních komunikacích a dálnicích. Tyto komunikace mají i výhody v možnostech jejich vybavení protihlukovými opatřeními a plynulá dopravy na nich produkuje méně exhalací. Komunikační skelet města v hustě urbanizovaném území většinou neumožňuje ochranu zástavby od negativních vlivů dopravy. O to větší význam má možnost soustředění dopravy do koridorů, které lze těmito opatřeními vybavit.

Stavba VMO Brno tak přispěje k obnově a žádoucímu urbanizačnímu rozvoji řady brněnských čtvrtí. Svým řešením ve formě 4proudové rychlostní silnice s mimoúrovňovými křižovatkami ulehčí okruh vnitřním částem města, budou ho využívat nejen Brňané, ale také motoristé z širšího okolí města, kteří do Brna dojíždějí. Vozidla nebudou muset zajíždět do centra města a dostanou se rychleji ke svému cíli. Svým charakterem okružní komunikace nabídne VMO Brno efektivní spojení všech okrajových částí Brna a přilehlých obcí ve směrech hlavní tahů sever – jih i východ – západ. Z pohledu automobilové tranzitní dopravy představuje Brno dopravní uzel evropského významu vzhledem k tomu, že město nemá kompletní vnější dálniční okruh, převezme VMO také funkci propojení všech dálnic a rychlostních silnic, které k městu vedou. Spolu s dokončenými rychlostními silnicemi R43, R52 a přilehlými tangentami, propojujícími tyto rychlostní silnice s dálnicemi D1 a D2, bude VMO Brno tvořit ochranný prstenec kapacitních komunikací, které budou odpovídat narůstající intenzitě dopravy, a chránit tak centrální a obytné části města.

ZPROVOZNĚNÉ STAVBY V ROCE 2012
Moravská metropole Brno se po letech dočkala zprovoznění dopravních staveb na silnici I/42, které jsou pro řidiče klíčové. Jde o tři stavby Velkého městského okruhu (VMO). Dokončení protahoval také šestiletý spor s ekologickými a občanskými sdruženími o dostavbě tunelu Dobrovského.

Celý komplex zrealizovaných staveb je součástí tzv. severozápadního a severního segmentu velkého městského okruhu od Pražské radiály (příjezd od D1) přes VMO mimoúrovňovou křižovatku Hlinky, VMO Žabovřeská, VMO Dobrovského, vlastní stavba mimoúrovňová křižovatka Dobrovského – Svitavská radiála a navazující stavba VMO Lesnická.

Ředitelství silnic a dálnic v nedávné době zprovoznilo celkem tři stavby celého komplexu Velkého městského okruhu na silnici I/42. Jde o stavby I/42 Brno, VMO, Dobrovského B, dále I/42 Brno, VMO, mimoúrovňové křížení Dobrovského – Svitavská radiála a I/42 Brno, Žabovřesky.

I/42 Brno, VMO Dobrovského – Svitavská radiála
Náplní silniční stavby I/42 Brno, VMO MÚK Dobrovského – Svitavská radiála jsou křižovatkové větve a mostní objekty s navazujícími zdmi. Zbývající rozsah stavby tvoří vodohospodářské objekty, inženýrské sítě, vegetační úpravy atd. Stavba tedy zahrnuje mimoúrovňovou křižovatku v královopolském předportálí tunelu Dobrovského. Spojuje tunely Dobrovského s již vybudovaným úsekem VMO Svitavská radiála – Lesnická – Kohoutova a uzavírá tak VMO v severním segmentu města.

Jejím dokončením v roce 2012 vzniklo komunikační dílo se všesměrovou, útvarovou křižovatkou, která umožní napojení okruhu na centrum a Svitavskou radiálu.

I/42, Brno, VMO, Dobrovského B
Stavba se dotýká rozsáhlého území v městských částech Žabovřesky a Královo Pole. Rozhodující část tvoří dva paralelní dvoupruhové ražené tunely značené jako Královopolský tunel I a II, dlouhé 1 250 metrů. Tunel I je trasován v ose Dobrovského ulice a tunel II paralelně asi šedesát metrů jižněji v ose Pešinovy ulice. Portál tunelů je na žabovřeském předpolí umístěn mezi most přes VMO na Korejské a mimoúrovňovou křižovatku na Hradecké ulici. Královopolský portál je umístěn v prostoru mezi Poděbradovou a Košínovou ulicí.

Stavba zahrnuje i mimoúrovňové křižovatky VMO Žabovřeská – Hradecká a Hradecká – Královopolská v Žabovřeskách a část větví Dobrovského – Svitavská radiála přímo souvisejících s předpolím tunelů v Králově Poli.

Z hlediska širších dopravních vztahů ovlivňují tyto stavby dopravní řešení nejen v úseku velkého městského okruhu v severní oblasti města Brna, ale výrazně ovlivní i vazby na radiály Kníničskou, Hradeckou a Svitavskou a také ovlivňují připojení městských částí Žabovřesky a Královo Pole, kterými stavba prochází.

Hradeckou radiálu lze charakterizovat jako vnitřní městskou radiálu, která je na vnější Svitavskou radiálu napojena rozštěpem v prostoru za Královopolským nádražím. Význam Hradecké radiály a její výhledová funkce rozhodla i o řešení křižovatek Žabovřeská – Hradecká a Hradecká – Královopolská. Jedná se zejména o zohlednění její funkce v dopravním systému z hlediska exponovaných vztahů sever – západ (ve spojitosti s funkcí Svitavské radiály) a naopak brzdící efekt ve vztahu k centrální oblasti.

STAVBY V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ
Pro doplnění celého severního segmentu VMO je potřeba ještě dobudovat v západní části úsek VMO Žabovřeská a ve východní části dva úseky VMO Tomkovo náměstí a VMO Rokytova.

Stavba I/42 Brno, VMO Žabovřeská I
Stavba je součástí realizovaného a rozestavěného Velkého městského okruhu ve městě Brně, její realizací bude odstraněno úzké hrdlo mezi dvěma již vybudovanými úseky. Stavba propojí již zrealizované úseky VMO – MÚK Hlinky a Žabovřeská II, trasa v tomto území i omezena řekou Svratkou a příkrým skalním svahem Wilsonova lesa. Stávající silnice je zde pouze dvoupruhová s paralelní tramvajovou tratí do Bystrce.

Úzký koridor mezi řekou a skalním masívem prostorově neumožňuje převést vedle sebe po terénu čtyřpruhovou směrově rozdělenou komunikaci VMO společně s tramvajovou tratí. V dokumentaci EIA bylo posuzováno přes 10 variant řešení a výsledkem projednávání bylo souhlasné stanovisko MŽP k variantě s tramvají v tunelu, s ekologickým mostem z Wilsonova lesa na Žabovřeské louky, s galerií a se zajištěnou průchodností území.

V současné době je schválen na Ministerstvu dopravy Záměr projektu a zpracovává se dokumentace pro stavební povolení včetně nutných geotechnických průzkumů. 

Realizací stavby bude umožněna plynulá doprava v celém severozápadním sektoru města až po výjezd z Husovického tunelu.

Stavební náklady činí 2 991 mil. Kč s příspěvkem Města Brna cca 370 mil. Kč. Realizace může dle předpokladů být zahájena v roce 2014 s dokončením v roce 2018.

Stavba Silnice I/42 Brno, VMO Tomkovo náměstí
Stavba je součástí realizovaného a rozestavěného Velkého městského okruhu ve městě Brně, je v souladu se schváleným územním plánem města Brna. Akce navazuje
na již vybudovaný úsek VMO – tunely Kohoutova, pokračuje mimoúrovňovým překročením prostoru Tomkova náměstí i s tramvajovou tratí. Součástí stavby je i rekonstrukce dnešního mostu přes řeku Svitavu, který bude i výškově upraven s ohledem na navazující stavbu VMO Rokytova. Stavba řeší i napojení území Husovic na VMO i obsluhu dotčeného území.

Celková cena stavby – je plánována na 1 268 mil. Kč. Stavební náklady včetně provozních souborů dle DÚR činí 974 mil. Kč. Plánované zahájení je v roce 2017 – 20. 

Další návaznost průběhu VMO v oblasti obytného souboru Vinohrady je předmětem intenzivní studijní činnosti v rámci upřesňování územně plánovací dokumentace ve východním a jihovýchodním sektoru města Brna.

Stavba Silnice I/42 Brno, VMO Rokytova
Stavba je součástí realizovaného a rozestavěného Velkého městského okruhu – severního polookruhu ve městě Brně, je v souladu se schváleným územním plánem Brna. Projektová dokumentace řeší vybudování úseku velkého městského okruhu – VMO Rokytova v návaznosti na předchozí úsek „VMO Tomkovo náměstí“ který trasu
řeší od vyústění Husovického tunelu mostem přes Tomkovo náměstí řeku Svitavu, po Karlovu ulici.

Řešený úsek „VMO Rokytova“ kříží mimoúrovňově ulici Karlovu, Maloměřické nádraží, ulici Kulkovu s napojením rampami na ulici Rokytovu. Výhledově má trasa VMO pokračovat dalším úsekem „MÚK Rokytova – Jedovnická “ s vedením hlavní trasy nad Rokytovou ulicí do plánovaného tunelu pod „Agátkami“ s vyústěním na dnešní ulici Jedovnické.

Stávající značená trasa VMO, sloužící i pro těžkou a tranzitní dopravu, vede zastavěnou částí města po ulicích Provazníkova, Svatoplukova, Gajdošova a Ot. Ševčíka s pokračováním až s napojením na přivaděč k dálnici D1. Na trase je 6 velkých úrovňových křižovatek s velmi silnou celodenní dopravou. Dle výpočtů dojde v řadě míst této zastavěné části ke snížení dopravního zatížení o cca 50 %.

Stavební náklady jsou vyčísleny na 1 300 mil. Kč. Předpoklad zahájení stavby 2016 – 20.

DALŠÍ ČÁSTI VMO V PŘÍPRAVĚ
Pro další části VMO existují prověřovací studie, na jejichž základě byl VMO v celém rozsahu umístěn a projednán v Územním plánu města Brna. Většina z těchto staveb je územně stabilizována, je pro ně respektována územní ochrana, o některých se ještě jedná a zvažují se lokální úpravy trasy. Jedná se např. o stavby I/42 Brno VMO Tunel Vinohrady, MÚK Líšeňská a MÚK Ostravská, dořešuje se trasa i silnice I/41 tzv. Bratislavská radiála. Tyto stavby jsou připravovány k realizaci cca v roce 2020 a dále.

Problematická je realizace jižního segmentu VMO, který se dostává do prostorového konfliktu se stávajícími železničními tratěmi. Řešení, které je technicky schůdné se našlo, ale je závislé na přestavbě železničního uzlu města Brna, která se již dlouho odkládá. V současné době dopravní pohyby v jižní části města trochu nahrazuje dálnice D1, ale s ohledem na její současné přetížení a připravovanou přestavbu dálnice za provozu, nelze předpokládat udržitelnost tohoto stavu.

Ostatní komunikační skelet města Brna je na realizaci páteřních komunikací závislý a existence či zdržení jejich výstavby podmiňuje výstavbu, ale zejména možnosti rekonstrukcí ulic města. Mnohé z městských ulic potom musejí přenést intenzity dopravy značně překračující jejich kapacitní možnosti.

Na území města Brna se mimo státních dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. třídy (cca 40 km) nalézají i silnice II. A III. třídy patřící pod Jihomoravský kraj (cca 113 km), ale v neposlední řadě i místní komunikace v majetku města Brna v délce víc jak 800 km. Po mnoha z těchto komunikací je vedena městská hromadná doprava včetně tramvajových tratí, která mnohde komplikuje plynulost automobilové dopravy, naopak však zajišťuje dopravní obslužnost bez navyšování intenzit automobilové dopravy.

Zachování dopravní obslužnosti tak složitého organizmu jako je město velikosti Brna i s jeho značně suburbanizovaným okolím je bez systematického realizování nosného dopravního skeletu dlouhodobě neudržitelné. Pokračování výstavby VMO v Brně je jedním z nejdůležitějších faktorů pro kvalitní rozvoj města i jeho regionu.

Large City Circle in Brno
The city of Brno, like other European cities, faces problems with optimisation of city transport service without overburdening inhabitants with negative impacts of traffic, such as noise, exhausts and dustiness. But Brno has, from historical point of view, slightly different conditions from other European Western cities, because turbulent boom of cars has occurred in our region only at the turn of this millennium. Unfortunately, we have soon caught up with other European places with regard to the number of cars per capita and to maintain the transport services of the city it is necessary to complete the missing road protection system, which will reduce the street congestion of city’s central parts.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Velký městský okruh Brno – silnice I/42 po dokončení výstavby (plánováno do roku 2035)Křižovatky Hradecká, Korejská a KrálovopolskáKřižovatka Svitavská radiála – celkový pohledKřižovatka Svitavská radiálaŽabovřeské mostyKritické místo VMO Brno v Husovicích a ŽidenicíchTunel Žabovřesky a křižovatka KníničskáTomkovo náměstí a křižovatka RokytovaStav přípravy a výstavby VMO Brno v roce 2012Uvedení městského okruhu do provozu ve čtyřech etapách

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Velký městský okruh v BrněVelký městský okruh v Brně (84x)
Město Brno se stejně jako jiná evropská města potýká s problémy v optimalizaci dopravní obsluhy města bez přílišného zat...
Slavnostní proražení tubusu Královopolského tunelu v BrněSlavnostní proražení tubusu Královopolského tunelu v Brně (48x)
Dnes byl slavnostně proražen tubus Královopolského tunelu, který je součásti brněnského velkého městského okruhu (VMO). ...
Pokusná kompenzační injektáž na VMO Dobrovského v BrněPokusná kompenzační injektáž na VMO Dobrovského v Brně (39x)
Velký městský okruh v Brně je jedním ze základních prvků nového dopravního systému města. Jeho významnou součástí jsou d...

NEJlépe hodnocené související články

Velký městský okruh v BrněVelký městský okruh v Brně (5 b.)
Město Brno se stejně jako jiná evropská města potýká s problémy v optimalizaci dopravní obsluhy města bez přílišného zat...
Královopolský tunel – hlavní část velkého městského okruhu DobrovskéhoKrálovopolský tunel – hlavní část velkého městského okruhu Dobrovského (5 b.)
Dne 31. 8. 2012 byl slavnostně uveden do provozu dlouho očekávaný severozápadní úsek Velkého městského okruhu (VMO ), of...
Brno – Velký městský okruh Dobrovského, Královopolský tunel z pohledu autorů návrhuBrno – Velký městský okruh Dobrovského, Královopolský tunel z pohledu autorů návrhu (5 b.)
Na konci příštího roku očekáváme uvedení do provozu největší dopravní stavby na území města Brna. Tento okamžik bude zav...

NEJdiskutovanější související články

Dobrovského tunely a velký okruh v Brně se otevřou letos v září (1x)
Dobrovského tunely a velký městský okruh v Brně se po zdlouhavých komplikacích otevřou letos v září. Při prohlídce stavb...
Google

Server Vodohospodářské stavby

Příklad rekonstrukce (sanace) vodojemu

Příklad rekonstrukce (sanace) vodojemu

Zavřít [x]