Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Mosty    Rekonstrukce kamenného klenbového zámeckého mostu v Mimoni

Rekonstrukce kamenného klenbového zámeckého mostu v Mimoni

Publikováno: 10.10.2011
Rubrika: Mosty

Mosty jsou stavby, které musí vyhovět vysokým nárokům. Nejenom, že musí mít vysokou únosnost, ale na rozdíl od jiných staveb musí přenášet i dynamické zatížení od dopravy. Nejsou zastřešené, a přesto musí dlouhodobě vzdorovat povětrnosti a mimořádným situacím při povodních. Mosty byly sice stavbami účelovými, měly však často i funkci reprezentativní (byly dokladem bohatství a ambicí svého stavebníka) i funkci urbanistickou (byly zapojeny do řešení prostoru a funkcí města). To platí v plném rozsahu i pro Zámecký most v Mimoni.

Stavbě mostů se vždy věnovala velká péče a byly stavěny důkladněji než stavby jiné. Zděné mosty se stavěly z tesaného kamene, to jim dávalo dlouhou životnost, ale také monumentalitu a architektonickou působivost. Kamenných mostů si lidé vždy cenili, proto ty, které se zachovaly až do našich dob, mají pro nás kromě své funkce i významnou hodnotu památkovou – jsou dokladem technické zdatnosti našich předků, obdivujeme jejich architektonickou kvalitu i patinu stáří.

HISTORIE ZÁMECKÉHO MOSTU V MIMONI
Zámecký most v Mimoni, někdy také zvaný Lázeňský, byl vystavěn při soutoku řeky Ploučnice a Panenského potoka. Spojoval dnes již neexistující mimoňský zámek na západním břehu a park na břehu východním.

Neznáme příliš podrobně jeho historii, protože archivní záznamy jsou poměrně skoupé. Most byl původně dřevěný, doklady o jeho existenci jsou z počátku 17. století. Kamenný most vznikl pravděpodobně ve druhé polovině 17. století, kdy se stal součástí velkorysé barokní přestavby zámku. Počátkem 19. století byl most opraven a patrně prodloužen o další oblouky na straně parku. Most byl několikrát poškozen při povodních a byl opravován, někdy dost zásadním způsobem. Při poslední opravě v 70. letech 20. století byly dva hlavní oblouky provedeny nově z betonu, u druhého oblouku bylo z kamenných kvádrů vyzděno pouze čelo.

Most byl v průběhu 19. století přinejmenším dvakrát výrazně poškozen povodněmi. V průběhu 20. století vlivem nedostatečné údržby rychle chátral – přišel o parapetní zábradelní zídky, které byly nahrazeny kovovým trubkovým zábradlím.

POPIS MOSTU
Zámecký most je 55 m dlouhý, kamenný, klenutý, s přímou mostovkou o celkové délce nosné konstrukce cca 40 m a šíři 4,5 m překonávající tok řeky Ploučnice. V místech pilířů je šířka větší. Těleso mostu tvoří čtyři klenební oblouky a pět pilířů, vyzděných z pískovcových kvádrů. Hlavní oblouk přes Ploučnici má výšku 3,18 m a světlost 10,8 m, tři inundační oblouky světlosti 11,56 m, 9,1 m a 5,6 m. Pouze druhý oblouk od západu je zaklenut nad současným tokem řeky, zbylé oblouky a všechny pilíře jsou dnes na pevném břehu.

Pilíře mostu byly založeny na dubových prazích v úrovni vodní hladiny. Kolísání úrovně vody bylo příčinou narušení dřeva, výklonu zdiva na návodní straně a zřícení třetího pilíře na straně povodní.

Pilíře mostu byly vyzděné, oblouky, které se do nich opírají, tvořila jedna vrstva kamenných kvádrů. Most neměl žádné izolace, násyp byl z hlinitého písku, vozovku tvořila čedičová dlažba, která se zachovala pod novodobým asfaltovým krytem. Doklady o podobě zábradlí nebo parapetní zdi se nenašly.

K detailnímu poznání historie mostu přispěly průzkumy, které se prováděly v průběhu realizace, zejména průzkum stavebně historický, archeologický a dendrochronologický (datování dřeva na základě analýzy letokruhů).

REKONSTRUKCE MOSTU
Původní projekt uvažoval pouze s rekonstrukcí jedné klenby, ale po odkrytí konstrukce mostu bylo zjištěno, že stav obou hlavních kleneb je velice špatný – totální rozpad kamene, trhliny v betonové výplni a přibetonované skořepině. Z tohoto důvodu projektant přepracoval celý projekt a obě hlavní klenby byly od základu postaveny nově. Poslední rekonstrukce mostu probíhala od 20. srpna 2009 do 31. července 2010. Stavba byla pozastavena pouze v zimním období a kvůli průzkumům v jarních měsících roku 2010. Předmětem archeologického průzkumu se stal nejprve zásyp vyplňující prostor nad klenbami a mezi bočními stěnami mostu, který byl zpřístupněn po odstranění krytu komunikace z čedičové dlažby. Nakonec průzkum probíhal během stavby postupně tak, jak byl most rozebírán, a odkrývaly se další konstrukce mostu. Spolupráce s Národním památkovým ústavem se sídlem v Liberci probíhala bez větších problémů, také díky přístupu projektanta a investora ke vznikajícím komplikacím.

Podskružení bylo provedeno podle korigovaného stávajícího tvaru kleneb. Základy pilířů byly zesíleny devíti kusy mikropilot, každá délky 10 m, které byly spojeny se základem ocelovou konstrukcí svařenou na místě dle návrhu projektanta. V souvislosti s nutným přezděním obou hlavních kleneb se zvětšil také rozsah přezdívaných poprsních zdí mostu a vznikla potřeba zajištění většího množství pískovcových kvádrů, než bylo původně uvažováno.

Zhotovitelem bylo zajištěno několik vzorků pískovcových kvádrů, na kterých byly v laboratoři provedeny zkoušky pevnosti. Po vyhodnocení bylo rozhodnuto, že bude použit pískovec z demolic z nedaleké lokality (historicky původní kámen, stejná barevnost, struktura kamene).

Po provedení rekonstrukce prvních dvou kleneb bylo postupováno směrem k zámeckému parku. Při rozebírání zdiva bylo potvrzeno, že most je založen na dřevěném roštu. Rošt už nebyl v únosném stavu a neplnil svou základní funkci. Proto se poškozená dřevěná část základů odstranila (uloženo ve Vlastivědném muzeu v České Lípě) a provedlo se nové.

Na povrch mostovky byla použita původní kamenná čedičová dlažba (tzv. divočina), která je podél pískovcových říms lemována žlábkem z taveného čediče. Mostovka je odvodněna pomocí žlábků z litého čediče zaústěných do vpustí, které jsou vyvedeny nerezovým chrličem na vnější stranu.

Subtilní kamenný parapet měl být podle projektu proveden z nového kamene v přesném kamenořezu. Při realizaci byla dána přednost druhotnému užití opracovaného kamene, který nemá jednotnou šířku. Toto řešení se dobře uplatňuje zejména při vnějších pohledech na most.

Na římsy celého mostu byly použity pískovcové desky z lomu Krákorka, které se na stavbě upravily na potřebný rozměr. Veškeré kamenné části mostu byly napuštěny hydrofobním nátěrem. Zábradlí mostu mělo vyhovět požadavkům ochrany před povodněmi. Plný parapet byl proto kombinován s demontovatelným kovovým zábradlím nad oblouky mostu.

Demontovatelné ocelové zábradlí navržené projektantem má povrchovou protikorozní ochranu žárovým zinkováním a nátěrem zelené barvy.

PAMÁTKOVÁ A ARCHITEKTONICKÁ KONCEPCE
Při návrhu a opravě mostu mělo prioritu zachování původního charakteru mostu a jeho autentických konstrukcí. S malými výjimkami bylo zachováno původní zdivo. Byl využit původní materiál: kromě zdiva i násyp a čedičová dlažba. Byla zachována původní nosná konstrukce (kamenné klenby, masivní zdivo) a autentická skladba vrstev bez fóliových izolací. Při opravě bylo odkryto a prezentováno lícové zdivo předmostí zakryté novodobými násypy.

Pro dozdívky byly užity kvádry ze starých staveb pocházející ze severních Čech, které svým charakterem jsou v souladu s původním zdivem. Novotvarem je parapet z kamenných kvádrů, kovové zábradlí, kamenná římsa pod zábradlím, vpustě, čedičové žlábky a nerezové chrliče. U těchto prvků byl položen důraz na funkci, neutrální slohovou polohu a materiálovou shodu s autentickými částmi mostu. Lampy veřejného osvětlení byly osazeny mimo most, tím byly vyřešeny problémy s jejich začleněním do architektury mostu.

ZÁVĚR
Most byl slavnostně uveden do provozu a vysvěcen farářem Václavem Horniakem 6. srpna 2010, při otevření začalo pršet. To byl začátek srpnových povodní, které se dotkly celé této oblasti. Následující den se začaly zdvihat hladiny Ploučnice a Panenského potoka. V noci se protrhla hráz Markvartického rybníka a Mimoň zasáhla povodňová vlna. Most povodeň přestál bez újmy a domníváme se, že to byla jedna z největších zkoušek odolnosti této stavby.

  • Investorem stavby je Město Mimoň, spolufinancováno Evropskou unií.
  • Zhotovitelem stavby je SaM silnice a mosty a. s. a SaM silnice a mosty Děčín a. s.

Článek byl prezentován na konferenci MOSTY 2011, jejímž mediálním partnerem je časopis SILNICE ŽELEZNICE.

LITERATURA:
[1] Stavební vývoj Lázeňského (Zámeckého) mostu v Mimoni, Michal Panáček, Národní památkový ústav, ú.o.p. v Liberci, v tisku, Město Mimoň, 2011
[2] Zámecký most v Mimoni – záchranný archeologický výzkum 2009 – 2010, Petr Jenč – Štěpán Havel – Vladimír Peša, v tisku, Město Mimoň, 2011
[3] Obnova Zámeckého mostu v Mimoni z hlediska projektanta Ing. Jan Vinař, projektový ateliér MURUS, v tisku, Město Mimoň, 2011

Restoration of the stone bridge in Mimoň
The bridge was built in the 17th century and elongated in the 19th century. Its vaults and outside is built of sandstone ashlars, for the core were used broken stones. The bridge was in
a very bad state after the collapse of one pillar. The aims of the restoration were: conservation of the authentic parts, reconstruction of corrupted structures after authentic technologies,
high technical and architectural quality of new structures. All original ashlars were used, for new vaults and banister were used old ashlars from demolished buildings, pavement is original.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Stav mostu před rekonstrukcíTrhliny v přibetonávce obloukuPodskružení klenby O2Realizační projekt – podélný řezKlenby, mikropiloty základu pilířeZdivo pilířeZábradlí mostu s osvětlenímPohled na čedičovou vozovkuPůvodní stav hlavních obloukůPohled na oblouky mostu po rekonstrukciKlenba přes Ploučnici s poškozeným pilířemMontáž ocelového odnímatelného zábradlíCelkový pohled na Zámecký most po rekonstrukci

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Most Sucha Beskidzka v PolskuMost Sucha Beskidzka v Polsku (983x)
Nový most nad řekou Skawa na státní silnici DK 28 v Polsku byl realizován jako jednopolový most tvořený ocelovou konstru...
Dálniční most D1-035Dálniční most D1-035 (965x)
Společnost SMP CZ provádí rekonstrukci a rozšíření mostu D1-035 v km 29,161 dálnice D1. V druhé polovině září je již dok...
Antýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku ŠumavyAntýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku Šumavy (957x)
Bývalý královácký dvorec leží uprostřed louky v údolí řeky Vydry v Šumavském národním parku. V letech 1523 – 1818 zde pr...

NEJlépe hodnocené související články

Rekonstrukce mostu v km 48,927 trati Mariánské Lázně – Karlovy VaryRekonstrukce mostu v km 48,927 trati Mariánské Lázně – Karlovy Vary (5 b.)
V září 2017 započala společnost Edikt a. s. s rekonstrukcí mostu v km 48,927 trati Mariánské Lázně – Karlovy Vary. Jedná...
Lávka pro pěší přes řeku Otavu, Hradiště – Sv. Václav, Písek – SO 301 LávkaLávka pro pěší přes řeku Otavu, Hradiště – Sv. Václav, Písek – SO 301 Lávka (5 b.)
Řeka Otava je nad jezem u Václavského předměstí přemostěna dvěma nestejně dlouhými lávkami pro pěší a cyklisty šířky 3,3...
Rekonstrukce železničního mostu na trati Pňovany – BezdružiceRekonstrukce železničního mostu na trati Pňovany – Bezdružice (5 b.)
Ke konci minulého roku vypsala Správa železniční dopravní cesty společně s Plzeňským krajem veřejnou soutěž na dodavatel...

NEJdiskutovanější související články

Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolíPosouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí (3x)
Stavba spřaženého ocelobetonového mostu byla zahájena na podzim roku 2007. Jeho nosná konstrukce byla dokončena koncem r...
Rekonstrukce železničního mostu v Boršově nad VltavouRekonstrukce železničního mostu v Boršově nad Vltavou (2x)
V roce 2015 byl uveden do provozu zrekonstruovaný most, který je součástí stavby “Revitalizace trati České Budějovice – ...
ODPOVĚĎ: K vyjádření prof. Ing. Jiřího Stráského, DSc., ke kritice zavěšeného mostu přes Odru – uveřejněno v časopise Silnice Železnice, v čísle 4/2009 (2x)
Cílem kritiky je, aby naše stavby byly trvanlivé s minimální údržbou, hospodárné a aby si investor, projektant a zhotovi...
Google

Server Vodohospodářské stavby

VOD-KA 2019 letos po jednadvacáté

VOD-KA 2019 letos po jednadvacáté

Zavřít [x]