Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Doprava    Problematika přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů po pozemních komunikacích

Problematika přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů po pozemních komunikacích

Publikováno: 4.6.2013
Rubrika: Doprava

Strojírenství a průmysl mají v České republice dlouholetou tradici. Zmíněná odvětví produkují často výrobky, které svými rozměry i hmotností můžeme požadovat za nadstandardní. Výrobky je nutné přepravit z místa výroby na místo určení, nebo jejich kompletaci. Železniční přepravu nelze vždy využít vzhledem k průjezdným průřezům a poloměrům oblouků. Vodní přeprava je v našich podmínkách také obtížně využitelná. Z tohoto důvodu je přeprava nadměrných a nadrozměrných nákladů uskutečňována za pomocí speciálních vozidel po trasách pozemních komunikací.

 

NADMĚRNÝ A NADROZMĚRNÝ NÁKLAD, HISTORIE A SOUČASNOST
Nesmíme opomenout, že k nadměrné a nadrozměrné přepravě nepatří jen výrobky ze strojírenství a průmyslu, ale také různé samohybné a stavební stroje, jeřáby, které překračují svoji hmotností či rozměry maximální standardně povolené limity.

V 80. letech 20. století, byly vybrané trasy na pozemních komunikacích uzpůsobeny tak, aby vyhovovaly převozu vojenské techniky. Tyto koridory z velké části korespondovaly s trasami pro převoz nadměrných a nadrozměrných nákladů. Po odchodu naší země z Varšavské smlouvy a po odsunu sovětských vojsk se postupně upustilo od sledování průchodnosti bývalých armádních přepravních koridorů. [2]

V době socialismu, kdy v republice byla velká část majetku v rukou státu a soukromé vlastnictví nebylo bezvýhradně respektováno. Průjezd nadrozměrného nákladu se nezřídka zajišťoval operativně na místě, demontáž a následná zpětná montáž dopravních značek, svodidel, oplocení, sloupů veřejného osvětlení nebo trolejového vedení nepředstavovala zásadní právní ani časový problém. Prostorové zajištění trasy se provádělo pouze s ohledem na existující budovy, mosty a podjezdy. Ostatní příslušenství bylo možné operativně odstranit a často se subjekty, jejichž zařízení vadila při průjezdu, předem ani nejednalo. [2]

V poslední době se na pozemních komunikacích v ČR i v zahraničí objevují prvky, které mají za následek zklidnění a větší bezpečnost dopravy. Jsou to také prvky, které
fyzicky zajišťují snížení rychlosti vozidel. Nacházejí se jak na mezikřižovatkových úsecích, tak na úrovňových i mimoúrovňových křižovatkách v intravilánu a extravilánu. Tyto skutečnosti značně ztěžují přepravu nákladů. V následujících odstavcích zjistíme, že nynější stav komunikační sítě pro průjezd nadměrnou a nadrozměrnou přepravu je zcela nevyhovující.

PROBLEMATIKA PŘEPRAV NA ČASTÝCH TRASÁCH
Problematika průjezdu nadměrných a nadrozměrných přeprav po pozemních komunikacích byla sledována při přepravách nákladů, ale také projednávána s firmami a společnostmi zabývajícími se touto problematikou jak v České, ale také i Slovenské republice. Byla navázána spolupráce s doprovody nadměrných a nadrozměrných přeprav, jako jsou ČEREŠŇÁK, GARANTRANS s. r. o., DOPROVODY s. r. o., RP – Doprovody Ostrava. Dále byli kontaktování také samotní přepravci. Byla navázána spolupráce se společností NOSRETI a. s., Petr Březina APB Plzeň a. s. a firmou DAN-CZECH SPECIALTRANSPORT s. r. o., kteří patří mezi členy Sdružení dopravců těžkých a nadměrných nákladů. Autoři článku plánují oslovit i další subjekty, zabývající se přepravou nadměrných a nadrozměrných nákladů.

Výběr samotné trasy závisí na nákladu, jeho rozměrech a hmotnosti. Hmotnost nákladu ovlivňuje výběr trasy také vzhledem na únosnost mostních objektů. Konečný souhlas s navrhovanou trasou udělí příslušný správní orgán dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. [13] Výběr trasy vzhledem k průjezdu po pozemních komunikacích a zajištění statických výpočtů mostů, případně jejich podepření, může trvat i několik měsíců.

Následující kapitoly článku jsou věnovány popisu problematiky křižovatek, objektů a prvků na pozemních komunikacích, se kterou se setkávají dopravci i jejich doprovody při přepravách na častých trasách.

DOPRAVNÍ ZNAČENÍ
Při průjezdu nadrozměrných nákladů bývá jedním z nejčastějších problémů dopravní značení. Značení je umisťováno ve většině případů v těsné blízkosti komunikace,  kde znemožňuje průjezd soupravy s nákladem. Před průjezdem je nutno značení demontovat a následně po průjezdu opět uvést do původního stavu. Komplikace nastávají při dopravním značení, které je osazeno napevno a znemožňuje manipulaci. Užití demontovatelného značení sebou nese také určité komplikace. Jedná se především o kotevní šrouby osazené na patce, která je ukotvena do betonového základu. Na tento základ je následně osazen sloupek s dopravním značením. Kotevní šrouby vyčnívají a vozidlo má znemožněn průjezd. Nutné je tato místa na trase vypodkládat. Zmíněné řešení ovšem nelze vždy použít. [5]

Problematika dopravního značení nespočívá jen v dopravním značení osazeným podél komunikace, ale také značením, které je osazeno na výložníku nad komunikací. Jedná se o nově budované, nebo rekonstruované přechody pro chodce. Výložník je svařen a znemožňuje jakékoliv natočení při průjezdu soupravy. Pokud nelze vybrat jinou objízdnou trasu, je nutné přistoupit k demontáži výložníku. V takovýchto případech dochází k časovým i finančním ztrátám.

PROBLEMATIKA PODJEZDNÝCH VÝŠEK
Na častých trasách nadměrných a nadrozměrných nákladů se přepravci setkávají s problematikou podjezdných výšek. Jedná se především o podjezdy pod mostními objekty, mýtnými branami, elektrickými rozvody a jiným vedením. Tyto mnohdy nevyhovující podjezdné výšky omezují průjezd nákladu na jednotlivých komunikacích a mnohdy vyžadují asistenci jiných subjektů, případně jsou přepravci nuceni vybrat jinou trasu.

Mýtné brány jsou standardně konstruovány na podjezdnou výšku 5,50 m. Výška je mnohdy nevyhovující i přes použití nejmodernějších podvalníků, které umožňují výškovou manipulaci s nákladem. Na silniční síti nalezneme i úseky mýtných bran, které jsou uzpůsobeny pro podjezd nadměrnou soupravou. Na místech, která nejsou takto uzpůsobena, lze mýtné brány demontovat. [5] Tato služba je ale zpoplatněna a její cena je orientačně stanovena na 63 000 Kč bez DPH.

Podjezd pod elektrickým, nebo trakčním vedení vyžaduje v mnoha případech asistenci subjektů. Vedení napětí bývá při transportu nadzvednuto. Nastávají také situace, kdy musí být při transportu nákladu vypnuta část elektrické sítě.

Podjezdná výška pod mostními objekty je stanovena dle normy ČSN 73 6201 Projektování mostních konstrukcí. [12] V normě jsou uvedeny podjezdné výšky na těchto druzích komunikací:

  • Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. a II. třídy 4,80 m,
  • Silnice III. třídy a místní komunikace rychlostní a sběrné 4,50 m,
  • Místní komunikace obslužné a veřejné účelové komunikace 4,20 m,
  • Podjezdy pod lehkými dopravníkovými mosty a podobným zařízením, ochrannými sítěmi, potrubím a jiným vedením 5,85 m.

Zmíněné výšky většinou nevyhovují při plánování přepravní trasy a nastává zde nutnost výběru jiné komplikovanější trasy.

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
S okružními křižovatkami se na našich komunikacích setkáváme velice často. Okružní křižovatka má za účel zklidnit a zbezpečnit dopravu. Ovšem při návrhu tohoto typu křižovatek z pravidla nebývá myšleno na přepravu nadměrných a nadrozměrných nákladů na jejich častých trasách.

Za problematické můžeme především označit parametry poloměrů na vjezdu/výjezdu, její geometrické uspořádání, nebo samotná velikost okružní křižovatky. Komplikace při přepravě jsou často způsobeny zvýšeným středovým ostrovem a dělicími ostrůvky křižovatky.

Příkladem problematického průjezdu na častých trasách nadměrných a nadrozměrných nákladů je okružní křižovatka v Litomyšli. Na obr. 4 je znázorněn průjezd nadměrné soupravy přes tuto okružní křižovatku. Průjezd byl vymodelován v programu AutoTURN. Model vozidla bylo vyhotoveno na základě parametrů této soupravy.

Průjezd a znázornění vlečných křivek vozidla byl vymodelován na základě videoanalýzy a fotodokumentace pořízené z přepravy nadměrného nákladu. Z obrázku je patrno, že souprava při nájezdu i výjezdu z křižovatky přejíždí nároží. Při výjezdu z okružní křižovatky činil přejezd nároží soupravou až 2,45 m.

Na obr. 5 je patrný průjezd přes okružní křižovatku v Lovosicích. Přestože je okružní křižovatka uzpůsobena pro průjezd nadrozměrných nákladů, souprava je nucena využít nezpevněnou část krajnice a svahu v šířce 2,20 m. Tato situace vzniká nutností vypodložení kovových destiček pro uchycení patek od dopravního značení. Přepravci jsou nuceni pojíždět středový ostrov jen částí podvalníku, z důvodů možného defektu způsobeného posunutím vypodložených dřevěných desek a najetím na kovovou destičku. Pojíždění nezpevněných částí krajnice a svahu může způsobit usmeknutí tahače, nebo podvalníku. Musíme také podotknout, že nejen nadměrné náklady, ale také běžná kamionová přeprava využívá nezpevněnou část krajnice. Tato situace je patrna ze značně zdeformovaných částí vozovky, ulomených směrových sloupků a uražených částí betonových svodidel NEW JERSEY. Průjezd vozidel po okružní křižovatce vozidel s následkem destrukce obrubníků je rozebrána v článku Analýza dopravní nehodovosti a konfliktních situací na vybraných okružních křižovatkách v ČR [6], popřípadě Analýza dynamického průjezdu okružní křižovatkou. [10]

ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
Na úrovňových křižovatkách je průjezd nadměrných a nadrozměrných nákladů nejvíce ovlivněn nevyhovujícími poloměry nároží křižovatek. U nároží se volí co nejmenší poloměry z důvodu minimalizace prostorových nároků. To je ovlivněno také umístněním přechodů pro chodce v co nevětší blízkosti křižovatky.

Nejen na úrovňových, ale také okružních křižovatkách se nacházejí prvky, které komplikují průjezd souprav. Jedná se zejména o dělicí ostrůvky, které významně ztěžují přepravu. Dále to je dopravní značení, stožáry veřejného osvětlení, zábradlí, okrasné prvky, zeleň, případně další nemobilní prvky.

Veřejné osvětlení přináší obdobné komplikace, jak bylo uvedeno v odstavcích o dopravním značení. Stožáry osvětlení jsou umisťovány v blízkosti komunikace. Toto umístnění a další ostatní prvky jako jsou nedemontovatelná zábradlí, která brání průjezdu nákladu a další zmíněné prvky na trase velice ztěžující přepravu, nejen časově při vlastním průjezdu, ale také při samotném trasování. V takovýchto případech se stává daný úsek, nebo křižovatka opět pro soupravu neprůjezdná.

Na obr. 6 je uveden příklad podkládání ostrůvku pro chodce. Jedná se o častou trasu nákladu, která začíná v Plzni a končí v přístavu v Lovosicích. Souprava odbočuje v Kozolupech ze silnice II/605 vpravo ve směru jízdy na silnici II/180. Při odbočení dochází k přejíždění podvalníku přes ostrůvek pro chodce. Tahač soupravy je nucen přejet také protější nároží křižovatky v šíři 1,10 m. Samotný průjezd křižovatkou trval přes 15 minut. Zastavení provozu na křižovatce od demontáže dopravního značení až po uvedení do stávající ho stavu a opětovného puštění dopravy činilo více jak 25 minut. Musíme podotknout, že se jednalo o křižovatku, která svými rozměry patřila mezi větší průsečné křižovatky, na kterých jsou přepravy realizovány.

MOSTNÍ OBJEKTY A MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
Trasa pro přepravu nadměrných a nadrozměrných nákladů je ovlivněna únosností mostních objektů. Nedostatečná únosnost mostních objektů znemožňuje vést trasu v příznivých prostorových parametrech pro nadměrnou přepravu. Pokud nebudeme brát zřetel na nynější stav mostních objektů, ale budeme se bavit pouze o samotném návrhu, zjistíme, že mostní objekty, které se nachází na častých trasách, nejsou většinou dimenzovány na nadměrná zatížení. Mostní objekty jsou také monitorovány před přejezdem soupravy i při samotném přejezdu, v některých případech je nutno při přepravě objekty podepírat. Tyto úkony vyžadují nemalé množství času, ale také velkou finanční zátěž pro konečného zákazníka. Navyšuje se cena výrobku a tím snižuje jeho konkurenceschopnost.

Na mimoúrovňových křižovatkách se při přepravě nadměrných a nadrozměrných nákladů nastává mnoho komplikací. Jedná se zejména o malé poloměry větví křižovatek, nedostatečnou šířku větví pro manévrování se soupravou.

Na obr. 7 je patrný problematický průjezd nadměrného nákladu v Praze na Pražském okruhu. Mostní objekt, který se nachází na okruhu, má nedostatečnou únosnost pro přejezd soupravy. Soupravě s nadměrným nákladem bylo umožněno přejet do protisměru a protisměrnou větví najet do ulice Chlumecká, kde se odpojilo tlačené vozidlo (postrk). Následně souprava couvala do ulice Náchodská, kde přejela dělící pás a vrátila se po směru jízdy pod mostní objekt z důvodu nasměrování soupravy na protisměrnou větev Pražského okruhu. Couváním protisměrnou větví se souprava s nadměrným nákladem opět vrátila na Pražský okruh, kde byl připojen postrk. Zmíněná manipulace s nadměrným nákladem se uskutečnila v nočních hodinách za uzavřeného provozu a trvala přes 45 minut.

ZÁVĚR
Ve článku je popsána problematika průjezdu nadměrných nákladů po pozemních komunikacích na jejich častých trasách. Vyzdviženy jsou problematická místa a prvky při průjezdu nákladů. Poukázány jsou také těžkosti, se kterými se musí společnosti a firmy zabývající se touto přepravou při výběru trasy, nebo samotné přepravě potýkat. České výrobky disponují konkurenceschopným potenciálem v rámci kvality i ceny ve srovnání s výrobky se zemí EU, nebo zemí celého světa. Komplikace při přepravách těchto nákladů, ať již se jedná o problematiku na pozemních komunikacích, nebo také nutné podepírání mostních objektů negativně ovlivňuje cenu přepravy a tím snižuje konkurence schopnost podniků, kteří tyto výrobky vyrábějí.

Změnit tuto skutečnost by měla právě inicializace a vytvoření páteřových tras a předpisů, které by stanovovaly prostorové parametry komunikací a parametry mostních objektů. Zmíněné trasy by byly uzpůsobeny pro tento typ přepravy. Nemělo by docházet k situacím, jako jsou například výstavby nových křižovatek, nebo rekonstrukce stávajících, které v některých případech paradoxně před změnou tomuto typu přepravy vyhovovaly. Evidence přepravních tras není bohužel vedena. Projektanti řešící projekty na těchto trasách nejsou většinou obeznámeni s tímto typem přepravy. Řídí se jen pokyny zadavatele s ohledem na bezpečnost a co nejmenší náklady na výstavbu, bez ohledu na tento typ přepravy.

Přeprava nákladů by měla být zohledněna i z hlediska únosnosti dané komunikace a to zejména v územích ovlivněných důlní činností. [7,8,9]

Je důležité si uvědomit, že tyto trasy se nevytváří jen pro přepravce, ale také pro investory, výrobní podniky. Z toho plynoucí následné zlepšení konkurenceschopnosti českých výrobků a podporu ekonomiky.

Problematiku průjezdu přeprav v prostoru křižovatek řeší Ing. Jan Petrů z VŠB – TU Ostrava. Tato problematika je řešena v rámci jeho disertační práce, ale také ve výzkumné činnosti skupiny Dopravního stavitelství v rámci projektu Tvorba a internacionalizace špičkových vědeckých týmů a zvyšování jejich excelence na Fakultě stavební VŠB-TUO, ve Studentské grantové soutěži pro rok 2012 s názvem Vlečné křivky návrhového vozidla nadměrné přepravy a ve Studentské grantové soutěži pro rok 2013 s názvem Mobilní kamera pro dopravní a stavební průzkum. Tyto práce by mohly sloužit, jako jeden z podkladů pro řešení této problematiky. Na problematiku přeprav upozorňuje také existence Evropské směrnice osvědčené praxe pro přepravu nadměrných nákladů po pozemních komunikacích ze 17. 5. 2006 [1], která doporučuje členským státům vybudovat celoevropskou síť koridorů pro přepravu nadměrných nákladů.

Rádi bychom poděkovali za ochotu a spolupráci firmám, společnostem a jejich zaměstnancům, se kterými jsme navázali spolupráci. Příspěvek byl realizován za pomoci projektu Tvorba a internacionalizace špičkových vědeckých týmů a zvyšování jejich excelence na Fakultě stavební VŠB – TUO. (CZ.1.07/2.3.00 /20.0013)

LITERATURA:
[1] European Best Practice Guidelines for Abnormal Road Transports. European Commission Directorate - General for Energy and Transport, 2006. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/transport/road_safety/vehicles/doc/abnormal_transport_guidelines_en.pdf 
[2] MAHDALOVÁ, I., PETRŮ, J., Nadměrná přeprava v podmínkách České republiky. Silniční obzor. 2011, roč. 72, č. 12, s. 355-358. ISSN 0322-7154.
[3] PETRŮ, J., ZEMAN K., KRAMNÝ, J. Problematika nadměrných a nadrozměrných nákladů na častých trasách těchto přeprav, In: Dopravná infraštruktúra v mestách, 8. Medzinárodná konferencia [CD]., Žilina: Žilinská univerzita v Žilině, Stavebná fakulta, 2012. ISBN 978-80-554-0577-3.
[4] PETRŮ, J., ZEMAN K., KRAMNÝ, J. Prověření průjezdu okružních křižovatek při přepravě nadměrného nákladu, In: Sborník prací k mezinárodní konferenci STRUCTURA 2012, Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, 2012, s. 179-184. ISBN 978-80-2879-4.
[5] PETRŮ, J., ZEMAN K., KRAMNÝ, J. Trasy  pro přepravu nadměrných a nadrozměrnýchnákladů, In: Odborný seminář Research, Development and Innovation in Transport 2012 [CD]. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, 2012. ISBN 978-80-248-2829-9.
[6] MAHDALOVÁ, I., KŘIVDA, V. Analýza dopravní nehodovosti a konfliktních situací na vybraných okružních křižovatkách v ČR. Silniční obzor. Praha: Česká silniční
společnost, 2011, roč. 72, č. 11, s. 326-329. ISSN 0322-7154
[7] CIHLÁŘOVÁ, D., SEIDLER, T. Analýza silnic I. třídy v oblasti ovlivněné hornickou činností. Silniční obzor č. 3, Praha, Česká silniční společnost, 2008, str. 55-59, ISSN 0322-7154 47 320.
[8] SEIDLER, T., CIHLÁŘOVÁ, D. Údržba silnic na poddolovaném území. Silniční obzor č. 2, Praha, Česká silniční společnost, 2009, str. 33-37, ISSN 0322-715447 320.
[9] SEIDLER, Tomas, Marek MIHOLA a Denisa CIHLÁŘOVÁ. Analysis of Road Repairs in Undermined Areas. In: World Academy of Science, Engineering and Technology. An international Journal of Science, Engineering and Technology, 2011, 0060(2011), s. 501-504. pISSN 2010-376X, eISSN 2010-3778. Dostupné z: (http://www.waset.org/journals/waset/v60.php
[10] CIHLÁŘOVÁ, D. a T. SEIDLER. Analýza dynamického průjezdu okružní křižovatkou In: Sborník vědeckých prací VŠB-TUO, Ostrava: řada stavební. 2012, XII(2), 197–204. ISSN 1213-1962.
[11] HARGAŠ. P., Obri chodia pomaly, Stop auto-moto revue, 1980, č. 16, s. 8–11. ISSN 1335-0730.
[12] ČSN 73 6201. Projektování mostních objektů. Praha: Český normalizační institut, 2008.
[13] Zákon č. 13/1997 Sb., O pozemních komunikacích, Praha: Ministerstvo dopravy a spojů, 1997.
[14] CIHLÁŘOVÁ, D. Geodetické práce a zpracování dat pro silniční stavby. In: Silnice a železnice, 2011, VI(5), 28 – 34, ISSN 1801-822X.

The Issue of Transportation of Excessive and Oversized Cargo on Roads
The mechanical engineering and industry have a long tradition in the Czech Republic. These industries often make products that can be considered as above standard  due to their dimensions and weight. The products must be transported from the place of production to the final destination or place of their assembly. The railway transportation cannot be always used due to structure gauges and curve radius. Also water transportation is difficult to use in our circumstances. For this reason, the excessive and oversized cargo is transported on roads with the assistance of special vehicles.

Bookmark
Ohodnoďte článek:
Diskuse

Problematika přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů po pozemních komunikacích

Nemusí to být problém
 Nadměrná přeprava se dá zvládnout v klidu a v pohodě. Ale musíte si najít dobrou firmu. 5 let jsme řešili všelijaké problémy s dopravci, nedodržování termínů, slibů...
počet příspěvků: 1 | poslední příspěvek: 26.5.2017 12:46vstup do diskuse >>

Fotogalerie
Obr. 1 – Přeprava nákladu stojanu firmou ČSAD Ostrava z Vítkovic do Bratislavy, parametry nákladu: délka 14 m, šířka 5,8 m, výška 2,4 m, hmotnost 347 t (zdroj: Stop auto-moto revue) [11]Obr. 2 – Demontáž dopravního značení a vypodložení kol soupravy při průjezdu na okružní křižovatce v Lovosicích (foto: Ing. J. Petrů)Obr. 3 – Nadzvedávaní vedení při přepravě nákladu v Havířově a asistence dopravního podniku při přepravě nákladu v Plzni (foto: Ing. K. Zeman, Ing. J. Petrů)Obr. 4 – Vymodelovaný a zdokumentovaný problematický průjezd nadměrnou soupravy na okružní křižovatce v Litomyšli (foto: Ing. K. Zeman, Ing. J. Petrů) [3]Obr. 5 – Přejezd soupravy přes okružní křižovatku v Lovosicích s využitím nezpevněné krajnice (foto: Ing. J. Petrů)Obr. 6 – Podkládání dělícího ostrůvku na průsečné křižovatce pro pravé odbočení v obci Kozolupy (foto: Ing. J. Petrů)Obr. 7 – Schéma objezdu nevyhovujícího mostního objektu na mimoúrovňové křižovatce na Pražském okruhu (mapa: Ing. J. Petrů, foto: D. Králík)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Turbo‑okružní křižovatky v České republiceTurbo‑okružní křižovatky v České republice (255x)
Stále ještě poměrně novým typem okružních křižovatek v České republice jsou turbo‑okružní křižovatky (někdy též označova...
Problematika přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů po pozemních komunikacíchProblematika přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů po pozemních komunikacích (238x)
Strojírenství a průmysl mají v České republice dlouholetou tradici. Zmíněná odvětví produkují často výrobky, které svými...
Zeleň a rozhled na pozemních komunikacíchZeleň a rozhled na pozemních komunikacích (160x)
Bezpečnost je v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích jedno z nejčastěji skloňovaných slov. Bohužel se v souv...

NEJlépe hodnocené související články

Turbo‑okružní křižovatky v České republiceTurbo‑okružní křižovatky v České republice (5 b.)
Stále ještě poměrně novým typem okružních křižovatek v České republice jsou turbo‑okružní křižovatky (někdy též označova...
Možnosti aplikace uspořádání 2+1 na silnice I. třídy v ČRMožnosti aplikace uspořádání 2+1 na silnice I. třídy v ČR (5 b.)
V roce 2013 jsme zpracovávali studii pro ŘSD, která měla za úkol doporučit a vyhledat možnosti uplatnění uspořádání 2+1 ...
Verejné terminály intermodálnej prepravy Bratislava a LeopoldovVerejné terminály intermodálnej prepravy Bratislava a Leopoldov (5 b.)
Neustály nárast podielu cestnej prepravy na prepravnom trhu v Európe spôsobuje znižovanie mobility a trvalo udržateľného...

NEJdiskutovanější související články

Problematika přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů po pozemních komunikacíchProblematika přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů po pozemních komunikacích (1x)
Strojírenství a průmysl mají v České republice dlouholetou tradici. Zmíněná odvětví produkují často výrobky, které svými...
Nové nejluxusnější autobusy Student Agency express na pravidelné lince Praha - BrnoNové nejluxusnější autobusy Student Agency express na pravidelné lince Praha - Brno (1x)
Student Agency express, největší autobusový dopravce na dálkových linkách v České republice, nasadil do provozu první z ...
VIDEO: Test brzdných drah (1x)
Pěkně zpracované video BESIP a VOLVO z testu brzdé dráhy uskutečněného na TRUCKFESTU 2008 v Hradci Králové....
Google