Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    2018    „Osmdesát procent stavebních problémů vychází ze špatné projektové dokumentace“

„Osmdesát procent stavebních problémů vychází ze špatné projektové dokumentace“

Publikováno: 14.12.2018
Rubrika: 2018

říká v rozhovoru pro Silnice železnice Jan Kokeš. S generálním ředitelem a předsedou představenstva litoměřické společnosti Chládek & Tintěra, a. s. jsme se bavili rovněž o tom, proč je nutné výrazně zdražit stavební práce, o posunech v legislativě i tristní situaci stavbyvedoucích, z nichž se stali vazalové administrativy.

Na světě je novela o zrychlení výstavby dopravní infrastruktury, co na ni jako stavební firma říkáte?
Po letech je to určitě veliký krok dopředu. Důležité je, že není třeba donekonečna čekat, jak dopadnou výkupy potřebných pozemků. To je neuvěřitelné plus, které se v legislativě podařilo. Uvidíme realitu. Bohužel pořád zůstává složitá EIA.

Nehrozí kolem výkupů exploze soudních pří?
Podle mě stoprocentně. Je tady spousta spekulantů, kteří jsou velmi dobře připraveni na to, co se bude dít. Od začátku věděli, jaký zákon se prosazuje, jak se legislativa pokouší napravit dosavadní stav. Budou o krok napřed a využijí všechny možnosti, aby se dostali k tomu, co je jejich cílem. Uvidíme, co to přinese. Samozřejmě budeme situaci pečlivě sledovat.

Pojďme na další aktuální téma. Co FIDIC?
Na našich stěžejních stavbách pracujeme podle smluvních podmínek FIDIC již druhým rokem. Bohužel v určitých ohledech se jedná o bolestivý a náročný proces. To je každodenní realita života na stavbách.

Červený nebo žlutý?
Žlutý je prozatím všemi stranami vnímán spíše jako rizikovější. Ale červený FIDIC byl již uveden v život, což je z mého pohledu rozhodně krok správným směrem. Bohužel ale z osmdesátistránkového FIDICu zbyla z původního znění zhruba polovina. Druhá se kompletně změnila. Místo toho, aby FIDIC procesy zjednodušoval, naopak přináší nové problémy na stavbách včetně další administrativní zátěže. Přesto věřím, že postupem času přinese reálné zlepšení a tolik potřebnou efektivitu během výstavby. Máme spoustu schopných lidí, kteří se tomu věnují.

Problém je u zadavatele?
V podstatě ano. FIDIC jako takový jde správným směrem, ale zadavatelé ho komplikují svými vlastními zvláštními obchodními a technickými podmínkami. Každý chce vměstnat do podmínek FIDICu další a další požadavky, na které byl zvyklý, a od kterých se musí oprostit. Je třeba se naučit, že pracujeme podle FIDICu, na evropské úrovni standardizovaných smluvních podmínkách, které dávají smysl. Nechtějme je měnit a přizpůsobovat potřebám jedné nebo druhé strany. Naučme se je používat ku prospěchu obou stran.

Je to tedy o tom, aby se s nimi státní správa naučila pracovat?
Přesně tak, ale samozřejmě i zhotovitelé. Pak to bude skutečně smysluplné.

Kde vidíte další díry v legislativě, které vás trápí?
V tuto chvíli nevím, co můžeme od nové legislativy v praxi očekávat. Schválila se novela Stavebního zákona, přesto bych byl opatrný. Počkejme si na její reálný dopad. Co kvituji, je fakt, že se do normy dostal seznam dopravních staveb, u nichž se má zjednodušit vyvlastňování pozemků pomocí tzv. mezitimního rozhodnutí, které má usnadnit a urychlit přípravu těchto staveb.

Jak se za ta léta změnila stavařina a plánování staveb, když se investice v jednotlivých letech liší i v řádech desítek miliard korun?
Problém je právě v samotném plánování. Bohužel není možné zaměřit se na jednotlivé stěžejní akce a pokusit se je vyhrát. Posun v čase a financování jednoznačně ukazuje na to, že se jedná o komplexní přípravu na úrovni přinejmenším střednědobé strategie společnosti. Nikdo si nemůže dovolit vsadit na jednu kartu. Už jen pokus vyhrát je vysoce rizikový. Skutečně se nedá zacílit na jednu, dvě nebo tři akce.

Jak tedy tvoříte byznys plán, když nevíte, co bude nebo nebude vypsáno?
Zde je situace podobná. Velmi často se věnujeme přípravě projektů, které jsou nedokončené a neustále se posouvají v čase. Plány se hroutí a my přeskakujeme z jedné akce na druhou. To je realita stavebního trhu. Naštěstí je v tuto chvíli dostatek finančních prostředků, které mohou zabezpečit kontinuální proces plánování v oblasti přípravy i realizace staveb.

Jak jste spokojeni s projekčními pracemi? Jak se ke změnám v projektech staví investor?
Nejsme spokojeni, často je to kámen úrazu. Spousta projekčních kanceláří a společností jsou dobré firmy. Bohužel financování projekčních a přípravných prací je nedostatečné. Jednoduše nejsou prováděny v takovém rozsahu, v jakém by bylo třeba. Statisticky 80 % stavebních problémů vychází z chyb v projektové dokumentaci. Investor se k těmto změnám nemůže stavět vstřícně. Samotná realizace je potom složitá a přináší řadu problémů. Pojďme si upřímně říci, že vady projektu vychází jak z chyb projektanta, tak i z neochoty investora vynakládat adekvátní prostředky na financování přípravných a projekčních prací.

Takže chybí kvalitnější průzkum ještě před samotným začátkem projektování?
Stoprocentně! Neustále řešíme stejné problémy, a to téměř u všech staveb. Ve většině případů až při samotné realizaci zjistíme, že projekt neodpovídá realitě. Potom se s tím opravdu velmi složitě pracuje.

Vnímají podle vás problém investoři?
Částečně to jistě vnímají. Bohužel v současné době nemůžeme s ohledem na množství projektů a problémy s nimi spojenými zásadní změnu očekávat.

Dá se v projektech pracovat se změnami?
Je to samozřejmě velmi složité. Špatně se reklamují části projektů nebo dokonce celý projekt. Prosazování naráží na spoustu věcí. Mluví do toho projektant, investor, kterému to prodražuje práci, takže ve finále se dostáváme do problémů, které odnáší jak investor, tak zhotovitel. U déle trvajících velkých staveb je jakýkoliv posun problematický s ohledem na plánování kapacit. A to nemluvím o byrokracii – administrativě, která se k tomu váže a je pro stavbyvedoucího stále náročnější. Stavbyvedoucí se v podstatě stává vazalem administrativy. Ad absurdum se dostáváme do stavu, kdy by se stavbyvedoucím měl na stavbě sedět i právník.

Plánujete zdražovat?
Jednoznačně ano. Nejsme schopni se v tuto chvíli pohybovat na úrovni cen, které investor předpokládá z let minulých. Jsou s tím historicky problémy, dlouho bylo stavebnictví na dně a firmy bojovaly o práci a mnohdy stanovovaly ceny hluboko pod hranicí reálných nákladů. Ale i to je plánování. Dlouhodobě jsou ceny pod reálnými náklady samozřejmě nesmyslné. Na základě těchto statistik vznikla určitá cenová databáze, která v současnosti sráží úroveň reálných cen. S aktuálním nárůstem mezd, cen stavebních materiálů a dalších vstupů neočekávám, že by si firmy mohly dovolit zlevňovat. Zdražení nevidím v řádu procent, ale spíše mezi 10 – 20 %.

Jinak nepřežijete?
Není to otázka přežití. Je to otázka toho, aby firmy mohly dlouhodobě přinášet peníze jak na investice do obnovy a rozvoje, tak i zisk jejich majitelům. Ziskovost do 4 % nepřináší výrazné možnosti, jak firmu rozvíjet.

Jak výrazně zdražily vstupy za poslední dva roky?
Za poslední dva roky zásadně. Dříve dodavatelé stavebních materiálů prodávali s určitými slevami spojenými s odebraným množstvím. Tato situace skončila, dodavatelé nejsou schopni vyrábět v požadovaných lhůtách, my jsme se dostali do stavu, kdy čekáme i na dodávky základních stavebních materiálů. Vlastní materiálové zázemí nemáme a nakupujeme proto do zásob, abychom byli krytí. To je další aspekt vedoucí k reálnému růstu cen stavebních prací.

Neobáváte se vstupu nových hráčů ze zahraničí? Kontaktovaly vás například některé zahraniční firmy, abyste je přikryli referencemi?
Je to nereálný pohled ze strany těchto firem, jak se prosadit, ať v ČR, na Slovensku nebo kdekoliv ve střední a východní Evropě. Určitě vnímám, že se na náš trh může pokusit vstoupit velká zahraniční  firma, ale nedokážu si představit její reálnou výrobní kapacitu. Pokud se u nás nedokáže spojit se zavedenou firmou s vlastní výrobní kapacitou, dostane se tím do problémů investor a potažmo i zhotovitelé, kteří jsou v ČR dlouhodobě aktivní a mají své vlastní zázemí.

Navíc asi ani nemají šanci zorientovat se ve zdejší legislativní džungli…
To už vůbec ne. Myslím si, že jdou napůl naslepo. Existují ale i solidní firmy ze západních zemí, a máme s nimi vlastní zkušenost, které po tom, když si projdou smluvní podmínky investora, tak samy řeknou, že za těchto podmínek tady raději práci nabízet nebudou. Je to pro ně vysoce riziková záležitost. Jako příklad uvedu „neomezené pokuty“ ze strany investora. Tato věc risk managementem zahraničních firem, které tady nemají zázemí a neznají zdejší trh, nemůže projít. Další příklad: při miliardové stavbě je na rok potřeba v průměru sto dělníků. K tomu je potřeba patnáct technických profesí, které stavbu povedou. Dovedete si představit, že zde bude pracovat sto Španělů, Italů nebo např. Francouzů z těchto firem? Já si to tedy představit nedovedu.

Jak máte naplněný zásobník práce na příští rok?
V tuto chvíli máme naplněnost asi 600 milionů Kč. V příštím roce bychom se chtěli pohybovat někde na úrovni 1,75 – 2 mld. Kč.

Takže byste aktuálně potřebovali jednu velkou stavbu?
Jednu teď, v průběhu příštího roku dvě další větší stavby. Tento objem chceme doplnit menšími stavbami, které jsou pro nás neméně důležité. Jedná se zejména o stavby opravného charakteru na železnici.

Jaké podíly představují opravy, údržba a novostavby?
Myslím si, že je to zhruba půl na půl, podle toho, co se podaří vysoutěžit. Obecně lze ale říci, že cca 80 % našich výkonů je na železnici.

Zbytek představují regionální projekty a pozemní stavitelství?
Pozemní stavitelství, kanalizace, vodovody. Jsou to i silniční a mostní stavby. Neopomenutelné jsou i elektrostavby. Realizujeme například i pro ČEZ.

Na kolik větších staveb v řádech stamilionů až miliardy máte nastaveny kapacity a kolik jich dokážete zároveň uřídit?
Disponujeme třemi kompletními týmy, které jsou připraveny realizovat stavby do hodnoty 1 – 1,5 mld. Kč. U větších zakázek bychom museli tyto týmy doplnit. Není to ale úplně náš cíl. Pro nás jsou ideální stavby v rozsahu 700 mil. Kč – 1,25 mld. Kč. To jsou stavby, na kterých se cítíme silní a kde jsme schopni být plnohodnotnými konkurenty pro ostatní i nadnárodní velké společnosti.

Jak do toho potom zapadá projekt Hostivař?
Hostivař byla specifikum, kdy jsme v podstatě řešili situaci dalšího rozvoje společnosti a vzhledem k tomu, že jsme v té době měli i zajímavého partnera, tak jsme se rozhodli nabídku podat. Zvažovali jsme ji hodně dlouho! Byl to proces, ke kterému jsme potřebovali dospět a který u nás na firmě opravdu uzrával. Nebylo to jen o samotné nabídce, ale i o technickém zázemí a výrobních kapacitách, které si myslím, že má naše společnost v oblasti železničních stavitelství jedny z největších v ČR.

Vidíte na tom zpětně něco pozitivního?
Určitě ano. I když zakázka nedopadla, naše společnost ukázala, že jsme schopni připravit i takovouto stavbu a otevřeně tvrdím, že i zrealizovat. I ostatní díky tomu pochopili, že jsme významných konkurentem, se kterým se musí zejména v oblasti železničního stavitelství počítat. Vyzkoušeli jsme si to už na projektu ve Strakonicích, kde jsme vlastně byli první čistě českou firmou, která získala a úspěšně realizovala investiční projekt.

Nebál se investor, zda stavbu zvládnete?
Investor nás znal i z jiných staveb a byl si vědom, že jsme schopni stavbu jako Strakonice (0,5 mld. Kč – pozn. red.) realizovat bez problémů. U projektu Hostivař jsem slyšel něco jiného. Tam obavy z toho, jestli stavbu zvládneme, byly. Nyní nás již investor vnímá jinak a já mohu s jistotou říci, že na železnici jsme aktuálně schopni zrealizovat jakoukoli stavbu, která se bude připravovat a soutěžit.

Zvažovali jste, že byste šli cestou větších subdodávek, abyste pokryli trh s menšími stavbami, na kterém stavíte?
U železnice stavební práce realizujeme téměř výhradně vlastními kapacitami. Jedinou výjimkou jsou práce na zabezpečovacích zařízeních, které jsou specifické a na jejichž vlastních výrobních kapacitách intenzivně pracujeme. U pozemních staveb naopak pokrýváme 80 % subdodávkami. Realizujeme převážně hrubé stavby a specializovaná řemesla najímáme.

Jakou stavbu byste chtěli příští rok získat?
Zajímají nás stavby v Čechách obecně. Vše, co je relativně blízko. Na rozdíl od ostatních oborů má stavebnictví jeden velký problém. Neustále v něm pendlují lidé, stroje a materiál napříč celou republikou. To přináší zásadní problémy. Lidem už nemůžete nabídnout jen zajímavé peníze. Chtějí být také doma, s rodinou.

Jaké máte letos tržby a rentabilitu?
V letošním roce předpokládám tržby překračující 2 miliardy s rentabilitou 3 – 4 %.

Jaké máte investiční plány?
Investičně nás čeká strategické rozhodnutí v oblasti těžké kolejové mechanizace. Tato investice se ve střednědobém horizontu jeví jako nevyhnutelná.

Jak jste navázáni na region a co vše v něm podporujete?
Jednak zaměstnáváme lidi z regionu. Napříč regionem finančně podporujeme různé spolky, sdružení nebo akce a projekty zaměřené na děti. Nezanedbatelná podpora ale byla a je i například v případě povodní, a to jak finanční, tak i třeba zapůjčením stavební techniky.

Jak pracujete se stresem? Umíte vypnout telefon?
Telefon je velký problém. Pokouším se, ale úplně mi to nejde. Největším relaxem je ale pro mne sport. Od dětství jsem sportoval, sportovní aktivity mi dnes pomáhají stres odbourávat a snažím se k němu vést i své děti.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Jan KokešIlustrační fotoIlustrační foto

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Pozemní komunikace v Jihočeském kraji – stav, zdroje, možnosti a připravovanéPozemní komunikace v Jihočeském kraji – stav, zdroje, možnosti a připravované (101x)
Jihočeský kraj (JK), neformálně „jižní Čechy“, je druhým největším krajem ČR, resp. krajem s druhou největší rozlohou a ...
Při opravě trati AŽD Praha nasadí Swietelsky Rail stroj, který v Česku ještě nebyl. Dobu rekonstrukce zkrátí o tři dny Při opravě trati AŽD Praha nasadí Swietelsky Rail stroj, který v Česku ještě nebyl. Dobu rekonstrukce zkrátí o tři dny (97x)
Mimořádnou podívanou nabídne rekonstrukce kolejí na severočeské trati Čížkovice – Obrnice, patřících AŽD Praha. Společno...
Swietelsky Rail modernizuje stanice Čížkovice a Chotěšov i přilehlou trať. Ke slovu přišel také pyrotechnický průzkumSwietelsky Rail modernizuje stanice Čížkovice a Chotěšov i přilehlou trať. Ke slovu přišel také pyrotechnický průzkum (74x)
Až přijdou 7. prosince první cestující do železničních stanic Čížkovice a Chotěšov, možná je ani nepoznají. To skončí je...

NEJlépe hodnocené související články

„Založili jsme 300 staveb bez reklamací a řadu z nich v extrémních podmínkách také pro SŽDC“„Založili jsme 300 staveb bez reklamací a řadu z nich v extrémních podmínkách také pro SŽDC“ (5 b.)
říká v rozhovoru pro Silnice železnice Jiří Benda, majitel společnosti BENDA TRADE s. r. o. „Ze stavby odcházíme až poté...
Swietelsky Rail modernizuje stanice Čížkovice a Chotěšov i přilehlou trať. Ke slovu přišel také pyrotechnický průzkumSwietelsky Rail modernizuje stanice Čížkovice a Chotěšov i přilehlou trať. Ke slovu přišel také pyrotechnický průzkum (5 b.)
Až přijdou 7. prosince první cestující do železničních stanic Čížkovice a Chotěšov, možná je ani nepoznají. To skončí je...
Hořice - lávka přes I/35Hořice - lávka přes I/35 (5 b.)
Ve čtvrtek 18. 10. 2018 od 16 hod. proběhne slavnostní otevření nově postavené lávky přes komunikaci I/35 v Hořicích. Lá...
Google

Časopis KONSTRUKCE

Termodifuzní zinkování

Termodifuzní zinkování

Zavřít [x]