ODPOVĚĎ: K vyjádření prof. Ing. Jiřího Stráského, DSc., ke kritice zavěšeného mostu přes Odru – uveřejněno v časopise Silnice Železnice, v čísle 4/2009

NEPŘIMĚŘENÉ ROZPĚTÍ
Údaje získané na odboru Ministerstva dopravy ČR (dále jen MD ČR) týkající se šířky plavební dráhy (40 až 54 m) byly znovu potvrzeny. Stanovisko MD ČR 780/01 – 230, nebylo na ministerstvu k dispozici, ale věříme, že bylo vydáno.

Skutečností zůstává, že šířka vodní cesty zvané Odra bude po provedení její regulace v místě křížení s dálnicí 90, 805 m (podle Vámi výše uvedeného stanoviska MD ČR), avšak šířka plavební dráhy, která je vždy menší než šířka plavební cesty a je závazná, musí být v tomto místě minimálně 54 m, ale nemusí být větší, plus rozšíření dané šikmostí a obloukem R = 800 m. To je výklad ověřený na příslušném odboru MD ČR, takže naše kritika platí v plném rozsahu. Bylo však třeba volit jiný druh mostní konstrukce přes Odru.

NEÚMĚRNÁ CENA ŘEŠENÍ
Základním podkladem byla cena vítězné nabídky uveřejněná na „Centrální adrese“ 25. října 2004 na realizaci stavby „Dálnice D47, stavba 47091/2 Hrušov /Bohumín, 2 stavba km 169,600–163,800“, ve výši 4.012.888.393 Kč vč. DPH tj. za 4,2 km dálnice celkem. Druhá informace, ze které jsme čerpali, byla uveřejněna v příspěvku K. Žítka „Krasavec nad Odrou“ v časopise „Reality“ ze dne 25. března 2009. Ředitel závodu Skanska DS a. s. Brno, Ing. Jan Račanský zde uvádí, cituji: „Stavební náklady na zhotovení tohoto mostu tvořily třetinu ceny stavby celého dálničního úseku D47 – 09.“ (tj. 1.338 mil. Kč za předpokladu, že skutečná cena dokončeného úseku nebyla vyšší než 4.013 mil. Kč). Nevíme, proč by ředitel závodu uváděl nepravdivé údaje. Je tím potvrzena skutečnost, že odbytová cena mostu je zpravidla vyšší než nabídková a že pro danou lokalitu je zavěšený most nehospodárný.

ABSENCE EXTERNÍHO POSOUZENÍ
Kritikům jde o návrh konstrukce především z hlediska trvanlivosti a údržby. Téměř stejná konstrukce přemostění kolejiště nádraží Praha – Vršovice na Městském okruhu pod dopravní zátěží cca 110 tisíc vozidel denně musela být po 20 letech provozu částečně uzavřena a opravena v důsledku malé tuhosti konstrukce mostovky v kroucení a dalších závad. Nejen oprava, ale také podstatné omezení dopravy bylo velmi nákladné. Podobný případ si nemůžeme dovolit opakovat, a proto kritika. Za dr. ing. Virlogeuxe mluví jeho dílo, jeho souhlas však neznamená, že řešení je optimální.

NEPŘÍZNIVÉ ESTETICKÉ PŮSOBENÍ
Je pochopitelné, že autor hájí svoje řešení, nic jiného mu ani nezbývá. Chceme říci, že krása je vždy individuální a nikdy objektivní, protože pro ni nemáme obecně platná kriteria. Nemůžeme vyvrátit názor autora, stejně jako autor nemůže vyvrátit názor náš, že vysoký pylon se sítí závěsů se do ploché krajiny nehodí, výjimku by činil zavěšený most v případě jediného možného řešení.

To, že konstrukce má sledovat působení sil, je základním předpokladem pro krásu mostu, je ale především požadavkem statickým, který současně určuje volbu materiálu. Finální dopracování estetické tváře konstrukce však náleží architektovi. Pokud jde o některé naše konstrukce oceněné v zahraničí, nemusejí být vždy úspěšné také doma.

Příkladem je mnohokrát vynášený, ale také kritizovaný zavěšený Mariánský most v Ústí nad Labem. Tento most, jak uvádějí autoři, získal v zahraničí „Evropskou cenu za ocelovou konstrukci“, udílenou Evropskou konvencí pro ocelové konstrukce každé dva roky a jeho autoři se snažili, aby se stal symbolem města. Dnes se město snaží mostu zbavit pro jeho neúměrně vysokou údržbu a nedořešené vysoké cenové požadavky zhotovitele.

ZÁVĚR
Kritika je založena na faktech nebo údajích převzatých od zodpovědných činitelů. Chápeme, že není lehké kritiku přijmout, ale oponovat pomluvou není etické.

Autoři

• Ing. Tvrzník Vladimír CSc.
• Ing. Petrák Jiří

ODPOVĚĎ: K vyjádření prof. Ing. Jiřího Stráského, DSc., ke kritice zavěšeného mostu přes Odru – uveřejněno v časopise Silnice Železnice, v čísle 4/2009