Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Nepodlehli jsme mámení a stavíme se ziskem

Nepodlehli jsme mámení a stavíme se ziskem

Publikováno: 31.10.2019
Rubrika: Aktuality

Skanska prošla v posledních třech letech rozsáhlými změnami, které mají firmu připravit na dlouhodobou prosperitu. Jak se daří uplatňovat novou strategii, jak nalákat mladé lidi do stavebnictví i jakým způsobem se vypořádat s nástupem digitálních technologií potažmo s budoucími problémy v surovinové základně? Ředitel divize Inženýrského stavitelství Aleš Krupka pracuje ve společnosti přes 16 let a je i jedním z architektů a garantů proměny stavařů se švédskými majiteli.

Ve společnosti Skanska jste velmi dlouho, získal jste něco jako DNA Skanska?
Pro mě osobně je to velmi zajímavá otázka. Asi bych neřekl, že jde o DNA, ale spíše o jednoznačně specifickou firemní kulturu. Tu měly velmi silnou už firmy, které někdy před dvaceti lety Skanska kupovala při vstupu na český trh. Jejich historie totiž sahá až do 50. let. Jde o soucítění s firmou, hrdost, říkání věcí na rovinu jak uvnitř firmy, tak i navenek směrem do společnosti. Švédové tomu říkají Skanska hodnoty, já si to osobně pojmenovávám jako politika otevřených dveří, kdy nemusíte před nikým nic tajit. Tam vidím sílu značky Skanska.

Vnímají ji stejně i vaši podřízení?
Domnívám se, že ano. Vzhledem k tomu, že jsem ve firmě opravdu dlouho, léta jsem byl jejich kolega a často i podřízený. Vím, jak je vztah ke značce, k tomu DNA, když to tak nazveme, opravdu důležitý. A mám pocit, že nás tak zvnějšku – podotýkám, většinu z nás, protože jen naše obchodní jednotka má aktuálně cca 5 700 zaměstnanců – vnímají i naši obchodní partneři.

Byl pro vás osobně velký skok z vedení betonárek do čela divize, která má pod sebou veškeré inženýrské stavby?
Často se mě na to lidé ptají a já s oblibou říkám, že pro mě možná bylo těžší přejít z pozice stavbyvedoucího na vedoucího střediska. Najednou jsem musel řešit celý region, nejen technikálie jedné stavby. Takže asi ne. Měl jsem štěstí, že už jsem předtím vedl dceřinku Skanska Transbeton a následně divizi zaměřenou na zdroje. Pokud se dostanete do manažerské pozice, už v podstatě víte, do čeho jdete. Samozřejmě vedení takovéto divize obsahuje daleko větší spektrum činností, ale s tím jsem dopředu počítal.

A z pohledu násobně většího počtu lidí, které máte pod sebou?
Správně vést a motivovat lidi je samozřejmě klíč ke všemu. A na tomhle musí každý manažer poctivě pracovat každý den. Obrat a zisk je samozřejmě fajn, ale pokud se zaměříte jen na něj, lidé vám utečou.

Máte čas se jim věnovat individuálně? Přeci jen, není vašim hlavním úkolem vytvářet podhoubí pro zakázky a „nosit do firmy maso“…?
Musíte se jim věnovat individuálně, jinak nemáte šanci firmu uřídit. Na konci září to bylo tři čtvrtě roku, co jsem nastoupil do stávající pozice, a vnímám, že si budu muset sednout s hromadou lidí s tématem kam naše činnosti směrovat. A to při vědomí, že základní směr je daný. Protože přiznám se, když jsem na začátku roku nastoupil, neměl jsem nějaké rozsáhlé plány, jak divizi měnit. Jednoduše proto, že Skanska už rozsáhlými změnami za poslední tři roky prošla a funguje velmi dobře. V tomhle Michal Jurka a celý tým kolem něj odvedl dobrou práci.

Byl jste jeho součástí?
Spolupracujeme poměrně intenzivně.

Kam tedy chcete primárně zaměřit svoji energii?
Když to hodně zjednoduším, děláme silniční stavby, železniční stavby a vyrábíme suroviny. Rád bych, aby všechny tři činnosti měly jednotnou strategii. Zní trochu jako klišé, ale chceme si pojmenovat, na jakém trhu a jakým způsobem se chceme pohybovat. Je to podle mě klíčové, aby zde Skanska mohla fungovat dlouhodobě.

Jak přijímá trh pohled Skanska na byznys? Nemáte někdy potíže uzavírat partnerství?
Podle mě se to za poslední léta výrazně změnilo a dneska v tomto nemáme problém. Začali jsme se měnit už někdy na přelomu let 2008 a 2009. Naplno pak o dva až tři roky později, což byl tehdy pro některé lidi pořádný šok. Ale dneska se řada nejen stavebních firem chová úplně stejně. Doba se změnila.

Působil jste i v zahraničí, o jaký projekt šlo?
Dělal jsem na silničním projektu ve státě Georgia v USA. Strávil jsem na něm s projektovým týmem asi půl roku. Podobnou zkušenost má u nás řada lidí díky tomu, že na přelomu let 2010 a 2011 v Česku výrazně klesly tržby a marže a pokud jste chtěl zachovat schopnosti a kompetence klíčových lidí, byla ve Skanska logická snaha uplatnit lidi na projektech venku.

Pomohla vám zkušenost při návratu zpět?
Zkušenost to byla neocenitelná. Naučíte se pracovat v úplně jiném prostředí, kolektivu a to vám zase pomáhá přistupovat různě k lidem, které vedete. I vztahy mezi zhotoviteli a dodavateli fungují v jiných kulturách jinak a jejich znalost vám dodá potřebný nadhled.

Měl jste chuť se vrátit?
Nebyl jsem tam tak dlouho, abych se vrátit nechtěl. A domů mě táhla i národní hrdost a vztah ke kořenům. Mám chuť uplatňovat svoje znalosti tady.

HLAVNĚ NE POD CENU

Vytěžila podle vás Skanska časy konjunktury na stavebním trhu?
Teď budu asi mluvit více za celou Skanska. Doufám, že ano. Ale podle mě ten efekt konjunktury teprve pocítíme, protože vliv makroekonomiky na stavebnictví se vždycky projevuje až se zpožděním. Z tohoto pohledu jsem přesvědčený, že jsme vybrali dobré projekty a na trhu se strategicky rozhodovali dobře. Základem je nabrat si takové stavby, na které máte kapacity a nikdy nejít pod cenu. Nepodlehnout mámení a pak za něj tvrdě pykat.

Nikdy byste nešli do ztrátového projektu třeba z důvodu zachování kapacit?
To je téma, které se ve stavebnictví často přetřásá, ale podle mě k tomu není důvod. Nebudeme si kupovat práci. 

Z minulých let se zdálo, že vás táhl development, přichází teď čas inženýrských staveb?
Development je unikátní v tom, že ho Skanska používá celosvětově. A v Česku se mu teď dařilo dobře, tak proč toho nevyužít. Ale Skanska vždy měla výhodu, že je primárně stavební firma a development se s tím bezvadně doplňuje. A jestli přichází čas inženýrských staveb? Ten nikdy neodešel. Jsem přesvědčený, že aktuálně máme dobré stavby se solidní marží.

Jaká je vaše vysněná rentabilita?
Odpovím jinak, podle mě nedává smysl stavět pod dvouprocentní marží. Ale požadavek Skanska je výrazně vyšší. Já budu spokojený, když se v nejbližším období dostaneme nad 3 – 4 procenta. 

A to teď splňujete?
Na nových projektech ano.

Zkuste vypíchnout klíčové stavby, na kterých děláte?
Určitě hojně komentovaný úsek 12 na D1, pak novostavba dálnice D1 0137 Přerov – Lipník, který zprovozníme na konci letošního roku. Ze železničních staveb projekt Oldřichov u Duchcova – Litvínov, Kadaň – Prunéřov. A na Slovensku velká stavba Budimir – Bidovce, kterou rovněž spustíme na konci roku.

ŠVÉDSKÁ SPECIFIKA

V čem jsou specifičtí Švédové jako majitelé a jakou máte autonomii při řízení?
Troufám si tvrdit, že za poslední období se nám podařilo obhájit náš obchodní model a akcionáři nám začali opravdu věřit. To se projevilo ve výrazném zvýšení autonomie v rámci střední Evropy a koneckonců nedávno bylo oznámeno, že Michal Jurka se stal ředitelem Skanska Central Europe. Pokud jde o samotné Švédy, jsou více nastavení na konsenzus. Němci a Američané jsou v řízení daleko striktnější, což ale neznamená, že bychom neměli korporátní pravidla.

Byla na stole někdy varianta, že by se česká a slovenská Skanska prodala?
Mnohokrát se o tom na trhu spekulovalo. Skanska si ale v nedávné době dělala audit všech celosvětových aktivit a nemám informaci, že by se někdy zvažovalo, že by opouštěla trh střední Evropy. Spíše jak se na něm pohybovat, což souvisí se změnami v posledních třech letech.

Je pro vás pod Švédy snazší sledovat moderní trendy ve stavebnictví jako je digitalizace a další oblasti?
Vzhledem k tomu, že Skanska historicky podniká hlavně na stabilních trzích, tak určitě. Třeba ve Spojeném království po nás investoři vyloženě požadovali práci s digitálním modelem a my jsme se snažili přenést zkušenosti i k nám. A podle mě jsme jedna z mála firem v ČR – ale ne jediná – která má představu, co vše se skrývá kupříkladu pod BIM. A co je pro nás klíčové, potřebujeme stavebnictví alespoň trochu zatraktivnit. Moderní trendy by mohly pomoci mladé lidi nalákat.

Je připravený stát?
Jsem zastáncem postupných kroků a podle mě je diskuse poměrně reálná. Myslím, že i stát už má rámcovou představu, jak by se chtěl chovat v době „digitální“. Jen vše déle trvá.

Jak bude stavebnictví v ČR v blízké době vypadat?
Naše strategie vychází z toho, že stát výrazně komunikuje potřebu prostavět poměrně velké peníze. A přestože už ekonomika vykazuje drobné náznaky zpomalování, stavebnictví je v tomhle směru setrvačnější a mělo by pár let fungovat dobře. Negativní jsou naopak sekundární projevy boomu ekonomiky. Reálná nezaměstnanost je prakticky na nule a cena práce i vstupů může být v budoucnu stále proti stavebnímu trhu. Každopádně nechápu, že některé firmy stále soutěží tak výrazně pod cenou zakázky.

Na druhou stranu některé firmy se razantně ozvaly a snaží se ceny stavebních prací navýšit. Nedávno třeba dodatkem smlouvy na D11.
Podle mě je škoda, že my jako stavební firmy často bojujeme s klientem a klient bojuje s námi. Dlouhodobě to podle mě není dobře. Na druhou stranu rozumím kolegům ze stavebních firem, když se dle práva domáhají, co by jim mělo náležet. A stejně tak rozumím správci, že se snaží obhajovat zájmy státu. Jen bych si přál, aby z těch ostřejších střetů vznikla jasná pravidla, a ne válka v realizační a dokončovací části stavby.

Nemáte pocit, že je tlak ze strany investorů někdy už za hranou?
Mám ten pocit leckdy, ale není to černobílé, je potřeba porozumět principům, které k tomu vedou.

Funguje lépe ŘSD nebo SŽDC?
Dobrá otázka, ale odpověď nečekejte. Ne vážně, podle mě se obě organizace v poslední době posunuly k lepšímu. Pokud potřebujete rozpohybovat vlak, na počátku potřebujete strašně moc energie na roztlačení a pak už je snazší držet směr. A můj pocit z jednání je, že v obou organizacích je teď energie dost.

SUROVINY JAKO KLÍČ

Pojďme ještě k další oblasti a to jsou suroviny. Nečeká stavebnictví v relativně blízké budoucnosti surovinová krize?
Jako Skanska máme v ČR a SR 15 obaloven, 18 stacionárních betonárek, čtyři mobilní betonárky a provozujeme čtyři lomy, z nichž tři vlastníme. To jen pro úvodní představu. Za posledních několik desítek let se nepodařilo zprovoznit žádný zásadní kamenolom pro potřeby stavebnictví. Je evidentní, že přístup k materiálu rozdělí firmy na úspěšné a neúspěšné. A buď je získají tradičně, kde jsou teď ale dodavatelé na hraně svých kapacit, nebo si budeme muset daleko více pomáhat druhotnými surovinami.

Tedy vzývaná cirkulární ekonomika?
Přesně tak. A souvisí to i s tlakem na ekologizaci stavebnictví, kde se snažíme být rovněž velmi aktivní. Participujeme na řadě vědeckých projektů, vyvíjíme vlastní technologie, které používají ve značné míře recyklovaný materiál. Byli jsme třeba první, kdo použil recyklovaný beton na rekonstrukci cementobetonových krytů. Používáme druhotné materiály do výroby asfaltových směsí a hledáme další projekty tohoto typu, protože se domnívám, že budoucnost Země i stavebnictví je v šetrnosti. Drancování přírodních zdrojů je minulostí. Ve Skanska pak celosvětově sledujeme trendy vedoucí k minimalizaci dopadu našeho podnikání na životní prostředí.

Co klasické investice? Jak jste třeba spokojení se špičkovou podbíječkou, kterou jste koupili před dvěma lety?
Dovedu si představit, že by realizovala více zakázek. Co mě trochu překvapuje, že není taková poptávka po tak kvalitní službě, kterou nabízí. Samozřejmě chápu i ekonomické argumenty. I proto doufám, že ji v budoucnu budeme více používat na vlastních projektech, kde to dává největší smysl. V současné době máme portfolio více jak 800 strojů pro celé spektrum stavebních prací. Je důležité investovat do obnovy.

STAVAŘ SOLITÉR

Jak jste se dostal ke stavařině a je u vás v rodině tradicí?
Nene, část mojí rodiny pracovala historicky ve farmaceutickém průmyslu. Moje maminka jakožto doktorka přírodních věd pak v jedné silniční laboratoři a já se přes maličkou firmu dostal k brigádám, které mě katapultovaly na Vysoké učení technické v Brně. Tam jsem vystudoval a s hrůzou nastoupil do oboru, kde budu muset jako stavební technik vstávat ve čtyři ráno. Což mě kupodivu začalo dost bavit a stal se tak v rodině stavebním solitérem. Na druhou stranu, u nás se k technickým oborům vždycky tíhlo.

Kdo byli vaši spolužáci, a potkáváte se ve vysokých funkcích? Přeci jen poslední dobou hodně firem převzala generace čtyřicátníků.
Je fakt, že jich potkávám poměrně dost a můžeme spolu mluvit otevřeněji. Ale seznam jmen vám nedám, abych na někoho nezapomněl. Zajímavá je druhá část vašeho dotazu, protože mám trochu obavu, aby se nám podařilo podchytit generaci za námi. Aby stavebnictví nebylo plné Husákových dětí a neutekly nám generace z přelomu tisíciletí. Je na naší generaci, aby zlepšila stavebnictví pověst a dokázala do něj mladé lidi nalákat.

Bookmark
Ohodnoďte článek:
Diskuse

Nepodlehli jsme mámení a stavíme se ziskem

se ziskem? úspěšní?
Každý kdo zná realitu stavebního trhu inženýrských staveb i realitu Skanska IS zevnitř, se plácání si po vlastních ramenech v rozhovoru pana Krupky, může jen smutně pousm...
počet příspěvků: 1 | poslední příspěvek: 14.11.2019 12:44vstup do diskuse >>

Fotogalerie
Ing. Aleš Krupka, výkonný ředitel divize Inženýrské stavitelství společnosti SkanskaS mostaři a dělníky na stavbě při diskuzi v rámci Týdne bezpečnosti, který je ve Skanska organizován pravidelně již od roku 2005Obchodní jednotku Skanska Cental Europe tvoří v současnosti celkem pět divizí: Pozemní stavitelství CZ, Inženýrské stavitelství CZ, Slovensko, Pozemní stavitelství PL a Inženýrské stavitelství PLProjet D1 0137: práce na výstavbě zhruba 14kilometrového úseku dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem finišují. Předpokládaný termín uvedení do provozu je v prosinci letošního rokuProjet D1 0137: práce na výstavbě zhruba 14kilometrového úseku dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem finišují. Předpokládaný termín uvedení do provozu je v prosinci letošního rokuŽelezniční stanice Mikulov na Moravě prošla kompletní rekonstrukcí. Skanska vybudovala dvě nové nástupiště, která jsou vybavena novými lavičkami, elektronickou informační tabulí a přístřešky pro cestujícíSkanska využívá ve svých projektech a stavbách moderní techniku a ty nejmodernější technologie. Pracuje metodou BIM, která umožňuje nasazení řízených a naváděných stavebních strojůNový úsek dálnice D4 Skalka – křižovatka II/118 postavila Skanska v letech 2015 – 2017. Stavba zahrnovala čtyřproudovou komunikaci o délce 4,8 km s jednou mimoúrovňovou křižovatkou, doprovodnou komunikaci o délce 2,6 km, čtyři mosty a podchod pro pěšPrvní dvě z 16 stacionárních betonáren společnosti Skanska – v Olomouci a v Letňanech – dostaly v průběhu loňského roku nový vizuální styl. Přiblížily se tak svým odběratelům i novým zákazníkůmOd prvního ostrého nasazení stihla nová automatická podbíječka UNIMAT 09-4X4/4S za 26 měsíců podbít zhruba 492 000 m kolejí

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Skanska BS aj pod Alpami v Taliansku (397x)
V rámci prípravy XX. ZOH v Taliansku sa buduje pod horským masívom Monte Cuneo 1.723 m dlhý cestný tunel, ktorý leží na ...
Czech Raildays 2006 (390x)
V Ostravě se konal 7. ročník mezinárodního veletrhu drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železni...
Tunelem mezi Lahovicemi a Slivencem budou auta jezdit v roce 2010 (375x)
Tunelem mezi Lahovicemi a Slivencem budou auta pravděpodobně jezdit od května roku 2010, řekl dnes ČTK projektový manaže...

NEJlépe hodnocené související články

Nepodlehli jsme mámení a stavíme se ziskemNepodlehli jsme mámení a stavíme se ziskem (5 b.)
Skanska prošla v posledních třech letech rozsáhlými změnami, které mají firmu připravit na dlouhodobou prosperitu. Jak s...
„V úseku Votice – České Budějovice zvažujeme zavedení rychlosti 200 km/h“„V úseku Votice – České Budějovice zvažujeme zavedení rychlosti 200 km/h“ (5 b.)
říká Mojmír Nejezchleb, náměstek generálního ředitele SŽDC. „Vzhledem k tomu, že velká část tratě již byla nebo bude rea...
Tři roky v německé buňceTři roky v německé buňce (5 b.)
Tak by se dala s nadsázkou popsat práce šestadvacetiletého Jakuba Mareše, který se intenzivně připravuje na projekt divi...

NEJdiskutovanější související články

Nepodlehli jsme mámení a stavíme se ziskemNepodlehli jsme mámení a stavíme se ziskem (1x)
Skanska prošla v posledních třech letech rozsáhlými změnami, které mají firmu připravit na dlouhodobou prosperitu. Jak s...
Český vynález přináší revoluci do stavebnictví. Skanska začala používat recyklovaný betonČeský vynález přináší revoluci do stavebnictví. Skanska začala používat recyklovaný beton (1x)
Zbytky ze zdemolovaných staveb představují až polovinu všech odpadů vyprodukovaných v České republice. Kameniva, které j...
Dálnice D47 se osvědčila - šetří čas i peníze řidičů (1x)
Loni v listopadu byl mezi Bělotínem a Bílovcem zprovozněn poslední chybějící úsek dálnice D1 z Lipníku nad Bečvou do Ost...
Google