Největší problémem naší infrastruktury je kvalita a s ní spojená rychlost přípravy staveb rozhovor s Ing. Tomášem Čočkem, Ph.D.

• Foto

Myslíte si, že pořádání této konference a jí podobných má jistý vliv na oblast dopravy České republiky?
Určitě ano, protože to pomáhá předávání informací mezi státní správou, zhotovitelskými firmami, firmami projekčními… Pomáhá to do určité míry, řekl bych, i ve strategickém plánování firem, dává to určitou vizi, co by se v nejbližších letech mělo dít, a jaký je vůbec přístup státu k této oblasti. Tento sektor je totiž velmi závislý na státních investicích, takže si myslím, že takováto odborná výměna informací je velmi podstatná.

Mohl byste uvést konkrétní příklad, co se podařilo díky této konferenci zajistit nebo zlepšit?
Musím říci, že tím, jak působím v části státní správy, jsem velmi pozitivně kvitoval to, jak rychle odborná veřejnost zaujala postoj k tak zvaným náhradním projektům. Když jsme před třemi lety začali informovat o tom, že je nezbytné zajistit určité náhradní projekty z Operačního programu, byla to novinka a neměli jsme pro ni příliš velkou podporu. Nyní si myslím, že i díky tomu, že jsme ji veřejně prezentovali na konferencích tohoto typu, se dá říci, že částečně to navýšení rozpočtu, kterého jsme dosáhli letos, bylo dáno i tím, že všechny subjekty v  tomto sektoru, ať státní nebo soukromé, za touto myšlenkou stály, a tak se společnými silami podařilo peníze z ministerstva financí zajistit.

Mohl byste jmenovat několik hlavních velkých problémů, se kterými se potýká právě oblast silniční infrastruktury České republiky?
Tak určitě tím hlavním problémem je celkový objem finančních prostředků, které do tohoto sektoru jdou. Zde se to zásadním způsobem dotýká těch jednotlivých firem, které v této sféře působí – a to ať již vinou přímé závislosti na výši státní dotace, a z toho odvozeného čerpání z evropských zdrojů a úvěrových zdrojů, tak všech výkyvů, které stát v investiční politice má. Řekněme, když si odmyslíme finanční stránku, tak se v této době podstatě jako největší problém ukazuje kvalita a s ní spojená rychlost přípravy staveb. Můžeme se v příštích letech  bohužel dostat do situace, že třeba budeme mít finanční prostředky – roku 2014 nastoupí nová finanční perspektiva evropské komise – a nám se může stát, že nebudeme mít kvalitně připravené projekty. A to nepřímo ukazuje na řekněme třetí rovinu problémů, které v tento okamžik máme, a tou je řešení kontrolních prací, respektive kontrol, které uděláme my nebo evropská komise. Zde bych chtěl poukázat na to, že se v předchozích letech některé činnosti zanedbávaly, zejména již zmiňované v oblasti přípravy, a i na to, že máme poměrně komplikovaný legislativní proces přípravy staveb, což vede potom při samotné realizaci staveb ke změnám, a tím se dostáváme do problémů kupříkladu i s dodržováním zasmluvňovacích procesů. Stavby se v průběhu realizace mění, a pak se nám může stát, že následně kontrolní orgány poukáží na to, že stavba nebyla správně zasmluvněna, a část finančních prostředků nám odeberou, nebo nedají žádné.

Během konference se již hovořilo o takzvaných náhradních projektech. Můžete sdělit, jaké projekty to budou?
Náhradní projekty jsou definovány tím, za co mají být náhradou. To znamená, že část jich musí být na silniční síti transevropské, tedy jednoduše řečeno na české dálniční síti, a část mimo tuto síť. Takže, co se týká dálniční sítě, tak by to měla být zejména modernizace dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, která má kouzlo v tom, že je segmentová, a příslušné části se budou moci realizovat na základě toho, kolik bude finančních prostředků. Pak by to měla být výstavba dálnice D3 do Českých Budějovic, a dále stavba D1 137 Přerov – Lipník, konkrétně ta první sekce na zbývající dostavbě D1. Mimo dálniční síť by hlavním náhradním projektem měl být rozběh stavby 1/11 Mokré Lasce na hranici okresů Opava, Ostrava.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila