Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Mosty    K otázce zajištění bezpečnosti mostů pozemních komunikací v ČR

K otázce zajištění bezpečnosti mostů pozemních komunikací v ČR

Publikováno: 9.1.2019
Rubrika: Mosty

Budeme-li pátrat po skutečně zásadních aspektech rozvoje celé naší současné společnosti a důvodech jeho akcelerace v posledních několika staletích, musíme zákonitě dojít ke zcela zásadní roli dopravní infrastruktury. Bezpečnost a spolehlivost dopravní infrastruktury je proto zásadním tématem nejen z hlediska zajištění rozvoje celé společnosti, ale i z hlediska zajištění dalších národních zájmů a společenských potřeb.

ÚVOD

Mostní konstrukce představují důležitou a z hlediska vnějších vlivů jednu z nejzranitelnějších částí dopravní infrastruktury. Poruchy nebo havárie na těchto objektech, spojené zpravidla se snižováním zatížitelnosti mostu nebo dokonce jeho uzavřením, představují z hlediska provozu na komunikaci zcela zásadní omezení, kterému se každý správný hospodář snaží všemi možnými prostředky zabránit. Zajištění bezpečnosti a spolehlivosti mostů je proto, nejen u nás ale i v celém světě, skutečně zásadní otázkou, které je věnována mimořádná pozornost a nemalé prostředky.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC V ČR

Vlastnictví komunikace a objektů na ní ležících

Most jako takový je nedílnou součástí pozemní komunikace, kterou převádí přes příslušnou překážku. Vlastníkem mostu je proto vlastník pozemní komunikace, na níž se most nachází. Vlastnictví pozemních komunikací definuje v ČR Zákon 13/1997 Sb. (Zákon o pozemních komunikacích), a to takto (viz §9, odstavec 1, tohoto Zákona):

Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.

Povinnosti vlastníka komunikace a objektů na ní ležících

Povinnosti vlastníka pozemní komunikace, potažmo mostu na ní ležícího, definuje Zákon 13/1997 Sb. a podrobně upřesňuje vyhláška 104/1997, kterou se tento zákon provádí. Základní povinnosti vlastníka jsou:

  • vést evidenci komunikace a objektů na ní a
  • vykonávat správu komunikace a objektů na ní zahrnující zejména pravidelné prohlídky údržbu a opravy komunikace a všech objektů na ní.

Podrobné požadavky na rozsah jednotlivých úkonů, včetně odborné způsobilosti k jejich provádění, stanoví prováděcí předpis (vyhláška 104/1997 Sb.). Obecně platí, že pro výkon správy, evidenci, provádění prohlídek a přípravu oprav jsou závazné platné technické předpisy, tj. technické normy (ČSN EN a ČSN) a další technické předpisy (Technické kvalitativní podmínky MD ČR, Technické podmínky MD ČR apod.).

SYSTÉM EVIDENCE A KONTROLY MOSTŮ V ČR

Evidence mostů pozemních komunikací

Systém evidence mostů pozemních komunikací spočívá ve shromažďování a uchovávání zásadních informací o mostě (základní informace o mostu, projektová dokumentace, doklady, prohlídky mostu apod.). Z těchto informací jsou následně zveřejňovány ty části, které jsou nutné pro provoz na mostě (mostní list, zatížitelnost mostu atd.) nebo jsou požadovány zákonem z hlediska jeho údržby (např. jméno a adresa správce mostu). Shromážděné údaje a dokumenty se následně využívají pro výkon správy a údržby mostu, dále pro plánování a návrh oprav mostu nebo posouzení přejezdu mimořádných přeprav.

Evidence mostů je v současné době na velmi dobré úrovni, správci si na základě současných zkušeností dobře uvědomují palčivou nutnost schraňovat informace o konstrukcích pro potřeby jejich správy a údržby. Bohužel, je nutno konstatovat, že systém evidence mostů je v současnosti silně poznamenán nedostatečným množstvím informací ukládaným do systému v letech 1950 až 2000, tj. u mostů, které v současnosti urgentně potřebují opravu, případně náhradu.

Kontroly mostů pozemních komunikací

V ČR je již cca 40 let zaveden systém kontroly mostů vyplývající z požadavků platné legislativy. Každá konstrukce musí být pravidelně sledována a hodnocena z hlediska zajištění bezpečnosti a spolehlivosti mostu. V případě, že nejsou požadavky na požadovanou úroveň bezpečnosti a spolehlivosti mostu splněny, navrhnou se v rámci prohlídky mostu taková opatření, kterými se požadovaná úroveň bezpečnosti zajistí. Takto stanovenými opatřeními se musí vlastník mostu následně řídit při výkonu správy a údržby mostu.

Z hlediska úrovně a podrobnosti kontroly mostů na pozemních komunikacích se rozlišují tyto základní typy prohlídek (viz ČSN 73 6221):

  • běžná prohlídka,
    kterou se provádí běžný dozor nad stavem a bezpečností mostních objektů. Běžné prohlídky slouží jako podklad pro plánování údržby mostů a vykonávají se v intervalech v závislosti na stavebním stavu mostu, nejméně však jedenkrát za rok.
  • hlavní prohlídka,
    kterou se provádí podrobný dozor nad stavem, spolehlivostí a bezpečností mostních objektů. Hlavní prohlídky slouží jako základní podklad pro správu, plánování údržby a oprav mostů. Hlavní prohlídky se vykonávají v intervalech v závislosti na uspořádání, materiálu a stavebním stavu mostu, nejméně však jedenkrát za 6 let.
  • mimořádná prohlídka,
    kterou se provádí podrobný dozor nad stavem, spolehlivostí a bezpečností mostních objektů po výskytu mimořádných situací (povodně, nehody apod.) nebo v případě pochybností o stavu mostu.

Prohlídky mostů na pozemních komunikacích v ČR smějí podle platné legislativy vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Průkaz o odborné způsobilosti vydává v závislosti na typu prohlídek Ministerstvo dopravy ČR, a to na základě úspěšného prokázání znalostí a pohovoru při odborných zkouškách.

Z hlediska provádění prohlídek je nutno uvést, že zavedený systém prohlídek velmi dobře funguje a u hlavních správců pozemních komunikací je dodržován. Současně je možno konstatovat, že odborná úroveň prohlídek mostů je na vysoké technické úrovni, o čemž svědčí i nedávné události týkající se preventivního omezení provozu na několika významných mostech.

STAV MOSTŮ V ČR A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ

Stavební stav mostů je určován na základě výsledků hlavních a mimořádných prohlídek společně s případnými opatřeními nutnými pro zajištění požadované úrovně bezpečnosti a spolehlivosti mostu. Stavební stav mostů se hodnotí na základě rozsahu a závažnosti poruch zastižených při prohlídce mostu, a to v sedmi základních kategoriích – stav I (bezvadný) až VII (havarijní). Počínaje stavebním stavem IV je obvykle ovlivněna zatížitelnost mostu, od stavu V již významně, což souvisí s aktuální nutností provádění stavební údržby a oprav takovýchto mostů.

K tématu stavu mostů v ČR bylo v posledních několika letech publikováno množství materiálů, které ukazují aktuální stav mostů a jeho vývoj v posledních dekádách. Skutečností je, že cca čtvrtina z přibližně 18 tisíc mostů evidovaných na silniční a dálniční síti v ČR potřebuje v současnosti opravu většího rozsahu. V následujících asi 10 letech lze potom očekávat, že do stavu V bude zařazeno dalších cca 10 až 15 % z celkového množství mostů. Odhadované náklady na provedení základních oprav evidovaných mostů se tak pohybují mezi 15 až 25 mld. Kč, které bude nutno investovat v příštích 10 letech.

V této oblasti se neblaze projevuje zejména po mnoho let zanedbávaná problematika pravidelné údržby pramenící především z dlouhodobého nedostatku finančních prostředků směřovaných do tohoto sektoru. S ohledem na aktuální délku procesu přípravy a realizace staveb, včetně oprav, která se standardně u menších staveb pohybuje mezi 2 a 3 lety, je nutno si uvědomit, že krátkodobé zvýšení investic v této oblasti nemá smysl. Jen projektová příprava obvykle zabere 1 až 2 roky, následuje veřejná soutěž a realizace stavby. Po celou tuto dobu musí mít investor jistotu, že bude připraven plnit finanční závazky vůči příslušným zhotovitelům.

V návaznosti na předchozí odstavce je tak vysoce důležité zajistit celému sektoru dopravní infrastruktury pravidelné financování, optimálně bez sankcí plynoucích z nedočerpání přidělených peněz, které je v této oblasti spojeno jednak s riziky plynoucími z projednávání projektové dokumentace (dotčené orgány státní správy, vlastníci pozemků a další účastníci řízení) a jednak s riziky při realizaci stavby (neočekávané skutečnosti, nevhodné počasí apod.).

POROVNÁNÍ SE ZAHRANIČÍM

Z porovnání situace v ČR se zahraničím vyplývá, že situace u nás je velmi podobná situaci ve vyspělých evropských zemích. Systém kontrol mostních objektů v ČR je z hlediska Evropy na skutečně vysoké úrovni, systém zajištění údržby a provádění oprav naproti tomu mírně pokulhává.

Zde je ale nutno rozlišovat mezi zajištěním bezpečnosti a spolehlivosti mostů a zajištěním jejich dostatečné zatížitelnosti. Zajištění bezpečnosti a spolehlivosti mostů je relativně snadno proveditelné omezením provozu, což je v ČR velmi dobře zavedená praxe mírně komplikovaná pouze kázní řidičů na našich silnicích. Naproti tomu dosažení dostatečné zatížitelnosti mostů pro zachování plného provozu na pozemní komunikaci je možno dosáhnout pouze prováděním pravidelné údržby a příslušných oprav, na které, jak již bylo řečeno, často chybí potřebné finance.

ZÁVĚR

Systém zajištění bezpečnosti mostů zavedený v ČR je na velmi dobré úrovni, což ukazují i jeho výsledky z poslední doby (mediálně známé kauzy omezení provozu v důsledku zjištění vážných problémů některých mostů). Pravdou zůstává, že sebelepší systém může narušit lidská chyba, nebo selhání některé části tohoto systému (příkladem budiž lávka v pražské Tróji). Ze zkušeností poslední doby se ale ukazuje, že skutečně zásadním problémem je dlouhodobý nedostatek financí na provádění oprav a údržby mostů. To však systematicky nesnižuje bezpečnost mostů jako takových, ale systematicky to vede pouze ke snižování jejich zatížitelnosti, tedy snižování maximální přípustné hmotnosti vozidel připuštěných do provozu na mostě.

Ve vazbě na havárie mostů v poslední době, obvyklé uspořádání mostů na pozemních komunikacích v ČR a zavedený systém pro zajištění bezpečnosti mostů lze navíc konstatovat, že riziko havárie takového rozsahu jako nastala v italském Janově je v ČR téměř vyloučeno.

ZDROJE:

  • Zákon 13/1997 Sb. – Zákon o pozemních komunikacích
  • Vyhláška 104/1997 – Vyhláška, kterou se provádí Zákon o pozemních komunikacích
  • ČSN 73 6221 – Prohlídky mostů pozemních komunikací, ČAS, 2018
  • Rotter, T.; Teichman, M.; Volek, J.: Stav mostů v ČR; Sborník 23. mezinárodního symposia Mosty 2018, Sekurkon; 2018

On the Topic of Ensuring the Security of Road Bridges in the Czech Republic
Bridge structures represent an important and, from the point of view of external influences, one of the most vulnerable parts of traffic infrastructure. In relation to traffic on the road, defects or accidents on these structures, usually connected to decreased load bearing capacity of the bridge or even its closing, represent quite principal restriction which every proper economist tries to prevent by any means possible. Ensuring the security and reliability of bridges is thus a fundamental issue with extra attention and considerable financial means being dedicated to not only in our country but also worldwide.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
K otázce zajištění bezpečnosti mostů pozemních komunikací v ČR (ilustrační fotografie)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Dálniční most D1-035Dálniční most D1-035 (726x)
Společnost SMP CZ provádí rekonstrukci a rozšíření mostu D1-035 v km 29,161 dálnice D1. V druhé polovině září je již dok...
Most Sucha Beskidzka v PolskuMost Sucha Beskidzka v Polsku (716x)
Nový most nad řekou Skawa na státní silnici DK 28 v Polsku byl realizován jako jednopolový most tvořený ocelovou konstru...
Antýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku ŠumavyAntýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku Šumavy (680x)
Bývalý královácký dvorec leží uprostřed louky v údolí řeky Vydry v Šumavském národním parku. V letech 1523 – 1818 zde pr...

NEJlépe hodnocené související články

Obnovení silnice III/2565 Most – Mariánské Radčice: SO 201 Most přes kolejiště ČD a řeku BílinuObnovení silnice III/2565 Most – Mariánské Radčice: SO 201 Most přes kolejiště ČD a řeku Bílinu (5 b.)
Předmětem článku je popis technického řešení silničního mostu SO 201 přes kolejiště ČD a řeku Bílinu navrženého v rámci ...
Rekonstrukce mostu v km 48,927 trati Mariánské Lázně – Karlovy VaryRekonstrukce mostu v km 48,927 trati Mariánské Lázně – Karlovy Vary (5 b.)
V září 2017 započala společnost Edikt a. s. s rekonstrukcí mostu v km 48,927 trati Mariánské Lázně – Karlovy Vary. Jedná...
Lávka pro pěší přes řeku Otavu, Hradiště – Sv. Václav, Písek – SO 301 LávkaLávka pro pěší přes řeku Otavu, Hradiště – Sv. Václav, Písek – SO 301 Lávka (5 b.)
Řeka Otava je nad jezem u Václavského předměstí přemostěna dvěma nestejně dlouhými lávkami pro pěší a cyklisty šířky 3,3...

NEJdiskutovanější související články

Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolíPosouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí (3x)
Stavba spřaženého ocelobetonového mostu byla zahájena na podzim roku 2007. Jeho nosná konstrukce byla dokončena koncem r...
Rekonstrukce železničního mostu v Boršově nad VltavouRekonstrukce železničního mostu v Boršově nad Vltavou (2x)
V roce 2015 byl uveden do provozu zrekonstruovaný most, který je součástí stavby “Revitalizace trati České Budějovice – ...
ODPOVĚĎ: K vyjádření prof. Ing. Jiřího Stráského, DSc., ke kritice zavěšeného mostu přes Odru – uveřejněno v časopise Silnice Železnice, v čísle 4/2009 (2x)
Cílem kritiky je, aby naše stavby byly trvanlivé s minimální údržbou, hospodárné a aby si investor, projektant a zhotovi...
Google

Server Vodohospodářské stavby

VOD-KA 2019 letos po jednadvacáté

VOD-KA 2019 letos po jednadvacáté