Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Mosty    Hydroizolace asfaltových vozovek na betonových mostech od historie po současnost

Hydroizolace asfaltových vozovek na betonových mostech od historie po současnost

Publikováno: 4.11.2014
Rubrika: Mosty

Příspěvek se zabývá hydroizolacemi asfaltových vozovek v České republice od výstavby prvních betonových mostů až po současnost. Ukazuje stručně vývoj a přináší přehled hydroizolací z hlediska technologie a náročnosti na tomto typu mostu.

HISTORIE ASFALTOVÝCH VOZOVEK NA MOSTECH
První písemně doložitelné informace o asfaltové úpravě na mostu jsou z roku 1802, kdy se ve Francii začala těžit asfaltická hornina. Tato hornina se používala na úpravu povrchu vozovky a mostů jako izolace. Mosty se v této době upravovaly stejnými hmotami, z kterých se prováděla vozovka. Masivní konstrukce těchto mostů přenesly zatížení od penetračního makadamu až po asfaltový beton.

S nástupem betonových mostů lehkých konstrukcí bylo nutné změnit i asfaltovou vozovku. Nově se začala používat lehká a pružná vozovka, která musela splňovat i požadavky na zvyšující se doprava představovanou především těžkými nákladními auty. Ještě po druhé světové válce se prováděly mosty pouze s asfaltovou úpravou bez izolace. Bohužel názor, že voda a roztoky solí budou odvedeny přímo z povrchu mostu jsou chybné. Trhlinami ve vozovce se tyto roztoky dostávají k mostovce a dochází k degradaci železobetonové konstrukce. Díky těmto zkušenostem se po roce 1960 začaly provádět první mosty s asfaltovou vozovkou a hydroizolací. Tyto první hydroizolace byly tvořeny asfaltovými lepenkami, které se kladly ve 2 – 3 vrstvách na betonovou mostovku a navzájem slepily horkým asfaltem. Proti mechanickému poškození se hydroizolace chránila 50 – 80 mm silnou železobetonovou betonovou deskou, která tvořila podklad asfaltové vozovce. Železobetonová deska nedokázala dostatečné přenášet dynamické zatížení, což mělo za následe její poruchu. Porušená deska pak začala poškozovat hydroizolaci. Na konci 60. let se tak nahrazuje ochranná železobetonová deska vrstvou z litého asfaltu nebo asfaltového betonu. Na vozovkách s ochrannou vrstvou z litého asfaltu se však v některých případech začaly, převážně v horkých letních měsících, vytvářet puchýře. Puchýře byly způsobeny vlhkostí unikající z vyzrávajícího betonu mostovky. Bylo přijato řešení umístit odvětrávací (expanzní) vrstvu pod hydroizolaci. Odvětrávací vrstva byla tvořena pásy ze skleněné rohože, skleněné tkaniny nebo perforovaného pásu ze skelné rohože. U perforovaného pásu došlo k lepšímu spojení s podkladní vrstvou – mostovkou. Napojení expenzní vrstvy na vnější prostředí však způsobovalo, že docházelo k vniknutí vody do této vrstvy a podmáčení hydroizolace. Jako řešení byly používány rourky, které byly instalovány v nejnižších místech a odváděly případnou vodu z mostovky. Možné problémy s expanzní vrstvou vyřešil další systém a to izolace z nastavitelných asfaltových pásů. První asfaltové pásy byly z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skelné tkaniny. Jednalo se o pásy SKLOBIT A a později SKLOBIT E. Ani tyto pásy však nebyly schopny zajistit spolehlivou ochranu hydroizolace a to především na mostech dálničního typu. Právě pro mosty dálničního typu byly vyvinuty první dva typy stěrkových mostních izolací – technologie MAI (Mastix asfaltový izolační) a technologie VUISIL-D (modifikovaná hmota na bázi dehtu). V 80. lech, kdy byly první zkušenosti se zahraničními materiály díky rekonstrukci vozovky a hydroizolace na Nuselském mostě, docházelo u nás k vývoji materiálů, jak stěrkových, tak asfaltových pásů modifikovaných termoplastickými polymery. Limitujícím faktorem však byl nedostatek modifikátoru, který se musel dovážet ze zahraničí. Jako slepou cestou se naopak
ukázaly asfalty modifikované epoxidovými pryskyřicemi. Ještě ve změně ON 736242 [1] z roku 1985 byla v hydroizolačním a vozovkovém souvrství uvedena expanzní vrstva. V letech 1985 – 87 byly v praxi prověřeny modifikované asfaltové pásy Izotekt T4 a IZOTEKt AL-T4. Tyto pásy byly podrobně testovány na VUT FAST Brno. V těchto letech je možné ukončit hledání vhodné izolace. Jako optimální se stává izolace z asfaltových pásů a asfaltový mastix.

V průběhu let 1987 – 88 byl s úspěchem ověřován i první modifikovaný asfaltový pás vyrobený v ČSSR a to ELASTOBIT ST. S otevřením hranic docházelo k rychlým rozšířením nových materiálů, především modifikovaných asfaltových pásů. Jsou schvalovány izolační systémy z pásů z Francie, Itálie, Německa a Rakouska. Nové materiály a technologie si vyžadovali změnu současné oborové normy a vytvoření ČSN 73 62 42 [2]. Vedle asfaltového mastixu a asfaltových pásů se v nově zpracované normě objevily i polymerní izolace. Zkušenosti s jejich aplikacemi byly přebírány ze zahraničí. V roce 1997 byl schválen první izolační systém tuzemského výrobce DEHTOCHEMA BITUMAT, a. s. s modifikovaným asfaltovým pásem BITUMELIT PR 5. Po roce 2000 se spektrum hydroizolací rozšiřuje o další izolace a to polyuretanové a polymetakrylátové. V tomto roce jsou také přijaty nové evropské zkušební harmonizované normy pro izolace betonových mostovek z asfaltových pásů. Vyvrcholením je vydání předmětové harmonizované normy ČSN EN 14695:2010 [3]. Reakcí na vydání této normy je revize ČSN 73 62 42 [4] v roce 2010.

IZOLACE ASFALTOVÝCH VOZOVEK NA MOSTECH
Základní požadavky kladené na izolace je možné shrnout do několika bodů:

  • vodotěsnost,
  • životnost srovnatelná s životností mostovky (odolnost vůči agresivní vodě a roztokům solí),
  • odolnost proti statickému a dynamickému zatížení,
  • odolnost proti teplotním změnám,
  • schopnost přenosu brzdných sil (radiální a tangenciální síly) do konstrukce,
  • dostatečná tažnost pro přenesení trhlinek v podkladu.

Základní typy hydroizolací jsou asfaltové izolační pásy, polyuretany, polymetylmetakryláty a asfaltový mastix. Tyto typy izolací jsou popsány v Technických a kvalitativních podmínkách staveb pozemních komunikací. Kapitola 21 izolace proti vodě [5].

Asfaltové izolační pásy. Jedna z nejstarších izolací. V současné době se pro izolaci používají asfaltové pásy modifikované polymery. Jedná se především o modifikaci elastomerického charakteru, kde se používá kopolymeru SBS (styrén–budadién-styren) a nebo elastomerického charakteru obecně označovaného jako modifikace APP (akaktický polypropylen). První APP vznikal jako vedlejší produkt při výrobě IPP (izotaktický polypropylen). Po jeho zavedení jako modifikátoru asfaltových pásů nastává jeho nedostatek a tak se začínají používat další polymery ze skupiny polyolefínů. Pouze v některé literatuře jsou souběžně s modifikací APP uváděny další možné modifikace polymery ze skupiny polyolefínů. Jedná se především o PE, PP, EVA, APAO. Kombinaci vlastností obou typů pak přináší modifikace ALPA.

Proti ostatním izolacím je menší náročnost na strojní vybavení a technologii aplikace. Jejich aplikace je časově náročnější. Požadavky na provádění a kontrolu jsou obsaženy především v [4].

Polyuretany. Jedná se moderní izolační materiál, který si své místo jako izolace teprve získává. Požadavky na provádění a kontrolu jsou obsaženy nejen v [4], ale především v Technických podmínkách 164, které jsou po revizi účinné od letošního roku [6].

Tato technologie je náročná izolace z hlediska strojního vybavení pro přípravu směsi a dodržení klimatických podmínek při aplikaci. Předností je vytvoření bezespáré vrstvy a řešení členitých detailů.

Polymetylmetakrylát. Požadavky na provádění a kontrolu jsou obsaženy nejen v [4], ale především v Technických podmínkách 178, které jsou po revizi účinné od letošního roku [7].

Pro tento materiál platí podobné podmínky a požadavky jako pro polyuretany.

Asfaltový mastix. Jedná se o vrstvu z asfaltové směsi, která musí být v souladu s [4], a ČSN EN 12970 [8].

Náročná izolace z hlediska strojního vybavení pro přípravu směsi, kontrolu kvality, dodržení konstantní složení směsi a požadavků na aplikaci. Vlastní aplikace je rychlá.

ZÁVĚR
V současné době se nacházíme v období, kdy dochází k dynamickému rozvoji nových technologií a materiálů a bohužel občas kvalita pokulhává. Tradiční materiály a technologie ale mají stále své pevné místo při provádění izolací asfaltových vozovek na mostech.

LITERATURA, ODKAZY:
[1] ON736242. Navrhování vozovek na silničních a dálničních mostech. Praha: ČNI,1980.
[2] ČSN 736242. Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací. Praha: ČNI, 1995. Třídící znak 736242.
[3] ČSN EN 14695:2010. Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové pásy pro hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Definice a charakteristiky. Praha: Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. 2010-05-01. Třídící znak 727605.
[4] ČSN 736242:2010. Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací. Praha: Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. 2010-04-01. Třídící znak 736242.
[5] Technické a kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 21 izolace proti vodě. Praha: Ministerstvo dopravy. 2010-01-01. [cit. 05-09-2014]. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/TKP_21.pdf 
[6] Technické podmínky 164:2014. Izolační systémy mostů pozemních komunikací-polyuretany. Praha: Ministerstvo dopravy. 2013-12-01. [cit. 05-09-2014]. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/TP%20164.pdf 
[7] Technické podmínky 178:2014. Izolační systémy mostů pozemních komunikací-polymetylmetakryláty. Praha: Ministerstvo dopravy. 2013-12-01. [cit. 05-09-2014]. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/TP%20178.pdf
[8] ČSN 12970:2008. Litý asfalt a asfaltový mastix pro vodotěsné úpravy – Definice, požadavky a zkušební metody. Praha: Český normalizační institut. 2008-03-01. Třídící znak 736151.
[9] Plachý, J. Petránek, V.: Hydroizolace betonových mostovek v České republice z pohledu tradice a dneška. Hydroizolace a vozovky na mostech 21.konference, CERM, s.r.o., Brno 2010, ISBN 978-80-7204-710-9
[10] Plachý, J. Petránek, V.: Asfaltové izolační pásy z hlediska jejich složení v izolačním systému betonových mostovek. Silnice a železnice. [cit. 05-09-2014]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/asfaltove-izolacni-pasy-z-hlediska-jejich-slozeni-v-izolacnim-systemu-betonovych-mostovek/ 
[11] Fajkoš A. Historie a současnost hydroizolačních materiálů. Silnice a železnice. [cit. 05-09-2014]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/historie-a-soucasnost-hydroizolacnich--materialu/

Development of the Waterproofing of Asphalt Roads on Concrete Bridges from the Past up to the Present Day
The contribution deals with asphalt roads waterproofing in the Czech Republic from the construction of the first concrete bridges until today. Depicting a brief development, it provides an overview of waterproofing systems for this type of a bridge from the perspective of technology and demandingness.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Hydroizolace z asfaltových izolačních pásů s ochrannou vrstvou z litého asfaltu

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Dvorecký most – příprava nového přemostění Vltavy v PrazeDvorecký most – příprava nového přemostění Vltavy v Praze (467x)
V říjnu 2017 vyhlásilo hlavní město Praha otevřenou dvoufázovou projektovou architektonicko-konstrukční soutěž o návrh n...
Dálniční most D1-035Dálniční most D1-035 (441x)
Společnost SMP CZ provádí rekonstrukci a rozšíření mostu D1-035 v km 29,161 dálnice D1. V druhé polovině září je již dok...
Antýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku ŠumavyAntýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku Šumavy (429x)
Bývalý královácký dvorec leží uprostřed louky v údolí řeky Vydry v Šumavském národním parku. V letech 1523 – 1818 zde pr...

NEJlépe hodnocené související články

SaM – silnice a mosty na Vašich cestách V.SaM – silnice a mosty na Vašich cestách V. (5 b.)
Skupina SAM realizuje silniční a mostní stavby pro partnery ve většině českých krajů. Je držitelem 11 ocenění Mostní díl...
„Když budeme pokračovat v nastoleném tempu, na cíle, které jsme si dali, dosáhneme,“ (5 b.)
říká Michal Blahovič, výrobní ředitel závodu Mosty Swietelsky stavební....
Obnovení silnice III/2565 Most – Mariánské Radčice: SO 201 Most přes kolejiště ČD a řeku BílinuObnovení silnice III/2565 Most – Mariánské Radčice: SO 201 Most přes kolejiště ČD a řeku Bílinu (5 b.)
Předmětem článku je popis technického řešení silničního mostu SO 201 přes kolejiště ČD a řeku Bílinu navrženého v rámci ...

NEJdiskutovanější související články

Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolíPosouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí (3x)
Stavba spřaženého ocelobetonového mostu byla zahájena na podzim roku 2007. Jeho nosná konstrukce byla dokončena koncem r...
Rekonstrukce železničního mostu v Boršově nad VltavouRekonstrukce železničního mostu v Boršově nad Vltavou (2x)
V roce 2015 byl uveden do provozu zrekonstruovaný most, který je součástí stavby “Revitalizace trati České Budějovice – ...
ODPOVĚĎ: K vyjádření prof. Ing. Jiřího Stráského, DSc., ke kritice zavěšeného mostu přes Odru – uveřejněno v časopise Silnice Železnice, v čísle 4/2009 (2x)
Cílem kritiky je, aby naše stavby byly trvanlivé s minimální údržbou, hospodárné a aby si investor, projektant a zhotovi...
Google