Uralská dráha, kterou se chystají stavět české firmy podle dohody, podepsané dnes v Praze při návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, povede zčásti i po "mrtvé trati". Tu v polárních končinách na přelomu 40. a 50. let stavěli vězni sovětských táborů Gulag.
"Je to naprosto nepoužitelné pro provoz," řekl o současném stavu "mrtvé trati" ČTK Štěpán Černoušek z Ústavu pro studium totalitních režimů poté, co se vrátil ze soukromé expedice po zmiňované dráze. Stejnými místy, mezi městy Salechard a Nadym, má v délce zhruba 350 kilometrů vést i nová trať. Černoušek se obává o osud dochovaných zbytků vězeňských táborů, ale plány na novou železnici se mu zamlouvají: "Chápu to jako svým způsobem uctění památky vězňů, kteří trať stavěli."
Od let 1947-1953, kdy železnici stavěli vězni komunistického režimu, sice technika a technologie pokročily, ale přesto se stavitelé trati budou muset potýkat s místními extrémními podmínkami.
"V létě tu může být až 30 stupňů, močály a neuvěřitelná mračna komárů. V zimě, která trvá osm měsíců roku, může být až minus 50. Celé je to postaveno na věčně zmrzlé půdě, která je nestabilní. V létě taje a koleje se deformují. I když se železnice postaví, je třeba ji neustále opravovat a udržovat v provozuschopném stavu daleko větším úsilím než v běžných podmínkách," vylíčil badatel, který o "mrtvé trati" vytvořil i zvláštní web.
Komunistický diktátor Josif Stalin, který stavbu nařídil, v březnu 1953 zemřel a trať byla opuštěna, aniž se kdy dostala do provozu. V odlehlých končinách se zachovaly dodnes fascinující pozůstatky stavby i s desítkami více či spíše méně zachovalých vězeňských táborů, roztroušených v desetikilometrových rozestupech podél tratě.
"Je to i v Rusku naprosto ojedinělý památník pod širým nebem," poznamenal Černoušek. "Málokde se dochovaly původní tábory Gulagu, kde jsou ploty z ostnatého drátu, strážní věže, baráky, samotky, předměty každodenního života vězňů."
Celkově měla původní trať měřit na 1 200 kilometrů a na stavbě se podle odhadů podílelo 80 000 až 120 000 vězňů; na opuštěném úseku mezi Salechardem a Nadymem asi 40 000. Černoušek se v řadách stavitelů nedopátral žádného vězně z bývalého Československa. Ti počátkem 40. let stavěli trať do Vorkuty, než byli osvobozeni, aby mohli vstoupit do jednotky Ludvíka Svobody v Buzuluku.
Podmínky na vorkutské trase byly zřejmě daleko vražednější než na poválečné "mrtvé trati", kde se úmrtnost vězňů podle úřadů pohybovala jen v řádu desetin procenta. Ale pamětníci o pravdivosti oficiálních údajů pochybují, na to viděli příliš mnoho mrtvých vězňů.
Podle úředních čísel desetitisíci vězeňských táborů ve Stalinově éře prošlo asi deset milionů lidí, z nichž asi 1,6 milionu zahynulo, jiné odhady jsou ještě vyšší.
Z nové železnice o celkové délce 711 kilometrů mají české firmy pod vedením brněnské společnosti OHL ŽS postavit za téměř 40 miliard korun více než polovinu, asi 390 kilometrů v úseku Obskaja - Salechard - Nadym a také postaví most přes řeku Ob. Celkové náklady se podle dřívějších údajů odhadovaly na 150 miliard rublů (více než 90 miliard Kč). Třetinu projektu financuje ruský stát, další třetinu má zaplatit koncern Gazprom a zbývající podíl chtějí Rusové vyřešit úvěry od českých bank. Začátek stavby je plánován na rok 2012 a dokončení na rok 2015.
Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Vysokorychlostní železniční tratě ve světě v posledních letech (I.) (224x)Vysokorychlostní železniční tratě ve světě v posledních letech (I.) (5 b.)
