Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    2011    Češi zřejmě postaví uralskou dráhu na místě "mrtvé tratě" Gulagu

Češi zřejmě postaví uralskou dráhu na místě "mrtvé tratě" Gulagu

Publikováno: 15.4.2011, Aktualizováno: 18.4.2011 13:12
Rubrika: 2011

Uralská dráha, kterou se chystají stavět české firmy za peníze českých bank, povede zřejmě polárními končinami, kde se už nachází "mrtvá trať" postavená na přelomu 40. a 50. let vězni sovětských táborů Gulag. Domnívá se tak Štěpán Černoušek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

"Pokud mám správné informace, tak chystaná železnice mezi městy Salechard a Nadym v délce zhruba 350 kilometrů povede právě po či podél takzvané mrtvé trati, kterou stavěli vězni Gulagu v letech 1947 až 1953," řekl ČTK Černoušek v Moskvě po návratu ze soukromé expedice po zmiňované dráze.

Komunistický diktátor Josif Stalin, který stavbu nařídil kvůli zpřístupnění nerostných bohatství, v březnu 1953 zemřel a trať byla opuštěna, aniž se kdy dostala do provozu. V odlehlých končinách se tak podle Černouška zachovaly dodnes fascinující pozůstatky stavby i s desítkami více či spíše méně zachovalých vězeňských táborů, roztroušených v desetikilometrových rozestupech podél tratě.

"Je to i v Rusku naprosto ojedinělý památník pod širým nebem," poznamenal. "Málokde se dochovaly původní tábory Gulagu, kde jsou ploty z ostnatého drátu, strážní věže, baráky, samotky, předměty každodenního života vězňů."

V oblasti se však našly zásoby plynu a nerostů, a z toho se zrodily plány na novou železnici. Češi by podle zpráv z minulého měsíce měli postavit asi 350 kilometrů tratě pod vedením brněnské firmy OHL ŽS. Na největší česko-ruský projekt posledních let by české banky měly do konce roku poskytnout úvěr ve výši kolem jedné a půl miliardy eur (asi 36,6 miliardy korun); smlouvy by se měly podepisovat zřejmě na podzim. Stavba železnice o celkové délce 711 kilometrů má začít do konce letošního roku. Celkové náklady se odhadují na 150 miliard rublů (skoro 92 miliard Kč) a podílet se na nich má i federální a regionální rozpočet.

Sám Černoušek je zvědav, zda a nakolik stavitelé nové trati využijí i pozůstatky díla sovětských vězňů.

"Je to naprosto nepoužitelné pro provoz," připouští. "Podmínky jsou extrémní. V létě tu může být až 30 stupňů, močály a neuvěřitelná mračna komárů, v zimě, která trvá osm měsíců roku, může být až minus 50. Celé je to postaveno na věčně zmrzlé půdě, která je nestabilní. V létě taje a koleje se deformují. I když se železnice postaví, je třeba ji neustále opravovat a udržovat v provozuschopném stavu daleko větším úsilí než v běžných podmínkách," dodal.

Celkově měla původní trať měřit na 1 200 kilometrů a na stavbě se podle odhadů podílelo 80.000 až 120 000 vězňů; na vzpomínaném opuštěném úseku asi 40 000. Sám Černoušek se v řadách stavitelů nedopátral žádného vězně z bývalého Československa. Ti počátkem 40. let stavěli trať do Vorkuty, než byli osvobozeni, aby mohli vstoupit do jednotky Ludvíka Svobody v Buzuluku.

Podmínky na vorkutské trase byly zřejmě daleko vražednější než na poválečné "mrtvé trati"; oficiálně se tu úmrtnost vězňů pohybovala jen v řádu desetin procenta. "Ale shodou okolností jsem byl v Petrohradu u pamětníka, který na stavbě pracoval jako felčar, a ten tvrdí, že to není možné, že oficiální čísla jsou příliš malá. Viděl tolik úrazů, tolik lidí, kteří zemřeli, kostí podél trati, že mrtvých muselo být mnohem víc," řekl Černoušek. Připustil však, že o počtu mrtvých lze dosud jen spekulovat.

Sice se obává o osud dochovaných zbytků vězeňských táborů podél "mrtvé tratě", ale plány postavit ve stejných končinách novou železnici se mu zamlouvají: "Chápu to jako svým způsobem uctění památky vězňů, kteří trať stavěli."
 

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Autor

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Trasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobuTrasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobu (167x)
Od druhé poloviny minulého století se celosvětově zaznamenává výrazný a stále vzrůstající přesun venkovského obyvatelstv...
Rakouská část dálnice Brno-Vídeň bude nejpozději do roku 2017 (103x)
Výstavba dálnice Brno-Vídeň je hlavní prioritou dolnorakouské vlády, přičemž její rakouský úsek, končící před Mikulovem,...
Vysokorychlostní železnice v ČRVysokorychlostní železnice v ČR (54x)
Pro velké přepravní proudy cestujících mezi nejdůležitějšími evropskými centry a aglomeracemi nejlépe vyhovují vysokoryc...

NEJlépe hodnocené související články

Boží Dar chystá opravu silnice na Klínovec a nové inženýrské sítě (5 b.)
Boží Dar chystá rekonstrukci silnice na Klínovec, a to v úseku od křižovatky na Vejprty až na nejvyšší vrchol Krušných h...
ŘSD uvede do provozu část křižovatkyDobrovského - Svitavská radiála v Brně (5 b.)
Týden před vánocemi brněnský závod Ředitelství silnic a dálnic ČR významně uleví dopravní situaci v moravské metropoli. ...
Čtyři jednosměrné ulice v Pardubicích jsou cyklistům obousměrné (5 b.)
Čtyři jednosměrné ulice v Pardubicích se cyklistům otevřely v obou směrech. Jsou to Sezemická, Jindřišská a dvě krátké u...

NEJdiskutovanější související články

Trasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobuTrasa D pražského metra nabývá v rukách projektantů konkrétní podobu (7x)
Od druhé poloviny minulého století se celosvětově zaznamenává výrazný a stále vzrůstající přesun venkovského obyvatelstv...
Evropské peníze na další velký dopravní projekt (4x)
Řídící orgán Operačního programu Doprava dosáhl prosazení dalšího velkého železničního projektu u Evropské komise. V min...
Mladí architekti navrhli novou podobu brněnského nádraží v centru (2x)
Skupina mladých architektů navrhla novou podobu brněnského železničního nádraží při zachování jeho polohy v centru. Před...