Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Materiály    Aramidová vlákna – moderní způsob vyztužení asfaltových směsí

Aramidová vlákna – moderní způsob vyztužení asfaltových směsí

Publikováno: 17.6.2014
Rubrika: Materiály

Společnost FORTA Corp. je již několik desetiletí předním světovým výrobcem syntetických vláken pro trojrozměrné vyztužování betonu. Vývojáři společnosti dospěli k úvaze, že obdobný způsob vyztužení by byl vhodný a přínosný i pro jiný typ kompozitního stavebního materiálu – asfaltové směsi jako řešení obecně známých problémů vozovek z hutněných asfaltových vrstev, jako je tvorba trvalých deformací, vznik a šíření trhlin a konflikt mezi požadavkem vysoké odolnosti při velmi nízkých a zároveň vysokých teplotách.

Po několikaletém hledání a zkoušení padla volba na aramidová vlákna, vyhovující nejen vysokou pevností ale zejména teplotní stálostí a to až do teplot okolo 450 °C. Výzkum a vývoj, při kterém hledala FORTA vhodné složení směsi vláken i jejich dávkování do asfaltové směsi, probíhal ve spolupráci se silniční laboratoří Arizona State University (ASU), předním pracovištěm v oboru výzkumu silničního stavitelství. Výzkum a laboratorní i provozní testy byly ukončeny v roce 2008 a v následujícím roce uvedla FORTA Corp. tento nový typ vláken pod názvem FORTA – FI (FI jako zkratka pro Fiber Infused) na trh.

V České republice představila vlákna FORTA-FI v roce 2010 společnost eMZet s. r. o.

Silniční laboratoř ASU se v testech zaměřila na nejdůležitější vlastnosti směsí vyztužených vlákny FORTA-FI a jejich porovnání s kontrolními směsmi bez vláken.

TRIAXIÁLNÍ TEST SMYKOVÉ PEVNOSTI
Při tomto testu prováděném při teplotě 54,4 °C byly sledovány parametry koheze a vnitřního tření směsi. Testy byly prováděny s dávkou 0,5 kg a 1,0 kg vláken na tunu asfaltové směsi, a zatímco směs s dávkou 1,0 kg vykazovala nejvyšší hodnoty koheze, poskytla směs s dávkou 0,5 kg nejlepší užitné vlastnosti.

TESTY TRVALÝCH DEFORMACÍ
ASU provedla testy statického dotvarování (Flow time test) a test dotvarování při opakovaném namáhání. Při testu statického dotvarování byly použity válcové vzorky o průměru 100 mm a výšce 150 mm. Zkušební metoda vzájemně porovnává délku času (počtu opakovaných namáhání), kdy v sledované směsi bude vyvozena deformace odpovídající deformaci referenční směsi. Takto zjištěné hodnoty byly u vlákny vyztužených směsí vyšší než u nevyztužené směsi (9×) což ukazuje na vyšší odolnost vůči trvalým deformacím.

Při testech dotvarování při opakované zátěži prokázaly směsi s vlákny opět nižší akumulaci trvalého přetvoření za bodem terciárního tečení než kontrolní směsi bez vláken. Závěr z tohoto testu zněl, že výztuž s aramidovými vlákny poskytuje asfaltové směsi jedinečnou odolnost proti smykovým poruchám za bodem, kdy dochází k rychlé kumulaci deformace. S plošší křivkou přetvoření jsou vlákny vyztužené směsi schopny absorbovat vyšší energie než konvenční směsi před i v průběhu zkoušky dotvarování. 

TESTY ÚNAVOVÝCH TRHLIN
Pro vyhodnocení únavového chování směsí s vlákny FORTA-FI byly provedeny testy pevnosti v tahu za ohybu při konstantním přetvoření podle postupů AASHTO TP8 a SHRP M-009 a na základě analýzy výsledků učiněny následující závěry:

Směsi vyztužené vlákny vykazovaly při teplotách 4,5 °C a 21 °C mírně vyšší hodnoty tuhosti než kontrolní směs bez vláken. Tento rozdíl se se zvyšující teplotou zvětšoval a při teplotě 38 °C vykazovaly směsi s vlákny počáteční tuhost 1,7× vyšší než kontrolní směs. Při všech teplotách a při nižší i vyšší úrovni přetvoření, měly směsi s vlákny vyšší únavovou životnost než kontrolní směs.

Nárůst pevnosti v tahu za ohybu byl u směsí s vlákny 14 % resp. 25 % u směsi s dávkou vláken 0,5 kg/tunu.

Při testech pevnosti v příčném tahu bylo zjištěno, že vlákny vyztužená směs měla 1,5× vyšší pevnost než kontrolní směs a protože se u směsí s nižší tahovou pevnosti typicky projevuje vyšší vznik mrazových trhlin, je zřejmé, že vlákna mají pro odolnost proti vzniku mrazových trhlin zásadní pozitivní roli.

ŠÍŘENÍ TRHLIN
Pro směsi s vlákny i pro kontrolní směs byly zjištěny vztahy mezi rychlostí šíření trhlin a hodnotami C* i sklony křivky šíření trhlin. Vlákny vyztužené směsi měly vyšší C* a hodnoty sklonu než kontrolní směs, což znamená, že vlákny vyztužené směsi mají vyšší potenciál odolávání šíření trhlin díky vyztužovacímu efektu aramidových vláken.

Na základě uvedených výsledků uvedla společnost FORTA vlákna FI na trh v USA a od roku 2009 byly asfaltové směsi použity v desítkách projektů oprav, obnovy i nové výstavby asfaltových vozovek, zejména ve velmi zatížených místech (příjezdy k mýtným branám, vozovky s provozem těžkých kamionů apod.).

Významnou referencí je i jeden z prvních projektů s vlákny FORTA-FI – kompletní rekonstrukce VPD na letišti Jackson Hole ve Wyomingu.

Letiště Jackson Hole leží na úpatí atraktivního pohoří Teton uvnitř Národního parku Grand Teton. Toto letiště má několik zvláštností, které vyžadovaly vyztuženou asfaltovou směs:

  • Ročně 35 000 letů a více než 300 000 pohybů letadel
  • Poloha letiště s ranvejí v nadmořské výšce 1 966 m vyžaduje vyšší přistávací rychlost letadel
  • Ranvej je dlouhá pouze 1 920 m což je relativně málo pro přistávání ve vyšší rychlosti a pro větší letadla
  • Letiště přijímá i větší letadla jako Boeing 757 a Airbus 320
  • Ročně zde napadne 7,62 m sněhu
  • Nutné časté pluhování poškozovalo původně položenou obrusnou asfaltovou vrstvu
  • Teploty se mohou v zimních měsících pohybovat od –40 °C do +5 °C a celoročně od –40 °C v zimě do +40 °C v létě
  • Celkem položeno 7 500 t asfaltové směsi

Protože pro uplatnění tohoto nového výrobku jsou rozhodující zkoušky provedené v akreditované laboratoři v ČR, byla vlákna FORTA-FI předložena ke zkouškám i silniční laboratoři Stavební fakulty ČVUT v Praze. Tato laboratoř ve spolupráci s Centrální laboratoří společnosti Eurovia provedla řadu testů s následujícími výsledky:

Soubor laboratorních zkoušek uvedených v tabulce byl proveden na třech typech asfaltových směsí. Jednalo se o dvě směsi asfaltového betonu do obrusné vrstvy ACO 11 S a o asfaltový beton do ložné vrstvy ACL 22 S. Vlákno FORTA FI bylo přidáno do směsí se silničním nemodifikovaným pojivem gradace 50/70 tzn. do běžně vyráběných směsí na našem trhu.

Vliv trojrozměrné výztuže FORTA FI na chování asfaltových směsí byl sledován dvěma způsoby. V prvním případě byl sledován vliv přidávaných vláken do směsí porovnáním identických směsí s vlákny a bez nich. V druhém případě byla sledována možnost zaměnitelnosti asfaltových směsí s modifikovaným pojivem za směsi se silničním pojivem 50/70 a vlákny FORTA FI. Ve směsích bez vláken byla použita modifikovaná pojiva PmB 25-55/60 a PmB 45/80-55.

Přehled sledovaných parametrů asfaltových směsí je uveden v tabulce 1. Vzhledem k použitým kombinacím asfaltových pojiv můžeme při srovnání výsledků hovořit o případné zaměnitelnosti výrobků resp. asfaltových směsí.

Tabulka 1 – Seznam provedených laboratorních zkoušek

Vlastnost Zkušební předpis Organizace
Odolnost asfaltové směsi vůči tvorbě trvalých deformací - velké zkušební zařízení ČSN EN 12697-22 Asfaltové směsi - Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka - Část 22: Zkouška pojíždění kolem CL EUROVIA
Odolnost asfaltové směsi vůči tvorbě trvlaých deformací - tzv. malé zkušební zařízení FSv ČVUT v Praze, katedra silničních staveb, silniční laboratoř
Pevnost v tahu za ohybu TP 151 - Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti CL EUROVIA
Relaxace
Únava ČSN EN 12697-24 Asfaltové směsi - Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka - Část 24: Odolnost proti únavě FSv ČVUT v Praze, katedra silničních staveb, silniční laboratoř
Modul tuhosti ČSN EN 12697-26 Asfaltové směsi - Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka - Část 26: Tuhost
Nízkoteplotní vlastnosti   FAST v Brně, laboratoř Ústavu pozemních komunikací

ODOLNOST ASFALTOVÉ SMĚSI VŮČI TVORBĚ TRVALÝCH DEFORMACÍ
Odolnost proti tvorbě trvalých deformací byla zkoušena podle metodiky popsané v ČSN EN 12697-22.

ODOLNOST ASFALTOVÉ SMĚSI VŮČI TVORBĚ TRVALÝCH DEFORMACÍM – VELKÉ ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ (tab. 2 – 3)
Výhodou tohoto zařízení oproti v ČR běžně používanému malému zkušebnímu zařízení, je lepší simulace skutečného zatížení (kontakt pneumatika – směs), možnost nastavit tlak v pneumatice, dle potřeb regulovat přítlak mezi kolem a zkušebním vzorkem a realistické hutnění dle stanoveného plánu.

U zkoušky se vyhodnocuje toto kvalitativní kritérium:

  • Pi je naměřená poměrná hloubka vyjeté koleje po 1 000, 3 000, 10 000 a 30 000 pojezdech, vypočítaná jako průměrná hloubka vyjeté koleje v i-tém sledu měření na předem stanovených bodech k průměrné tloušťce zkušebního tělesa.

V českých výrobkových normách pro asfaltové směsi řady ČSN EN 13108 nejsou stanoveny limity pro trvalé deformace touto zkušební metodou. Ze zkušeností laboratoře z dřívějších testů však lze konstatovat, že získané hodnoty jsou pro dané směsi dobré a ukazují na dobrou odolnost proti trvalým deformacím. Směsi s vlákny FORTA FI lze tedy použít i pro vyšší třídy dopravního zatížení.

Tabulka 2 – Výsledky odolnosti asfaltové směsi ACO 11 S

Vlastnost 50/70 Forta FI 19 mm PmB 45/80-55
P1 000 [%] 1,7 2,2
P3 000 [%] 2,1 3,4
P10 000 [%] 2,9 4,0
P30 000 [%] 3,9 4,9

Tabulka 3 – Výsledky odolnosti asfaltové směsi ACL 22 S vůči tvorbě trvalých deformací

Vlastnost 50/70 Forta FI38 mm PmB 25-55/60 (specielní směs) PmB 25-55/60
P1 000 [%] 1,4 1,0 1,2
P3 000 [%] 2,1 1,3 1,5
P10 000 [%] 2,6 1,5 1,8
P30 000 [%] 3,1 1,9 2,5

ODOLNOST ASFALTOVÉ SMĚSI VŮČI TVORBĚ TRVALÝCH DEFORMACÍ – MALÉ ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ (tab. 4 – 6)
U zkoušky se vyhodnocují tato kvalitativní kritéria:

  • WTSAIR je přírůstek vyjeté koleje vyjádřený v mm/10zatěžovacích cyklů, stanovený z hloubek vyjetých kolejí po 5 000 a 10 000 pojezdy,
  • PRDAIR je poměrná hloubka vyjeté koleje vyjádřená v % vůči tloušťce zkušebního vzorku po 5 000 pojezdech.

Vliv vyztužení asfaltové směsi vlákny byl sledován na směsi ACO 11 S. Klasická směs, bez použití vlákna, překročila mírně požadavek v parametru PRDAIR. Použitím vlákna FORTA FI u této směsi došlo k zlepšení odolnosti asfaltové směsi vůči tvorbě trvalých deformací. Parametr poměrné deformace PRDAIR vyhověl požadavkům výrobkové normy a snížil se o cca 24 %. Přírůstek hloubky vyjeté koleje na 1 000 cyklů se snížil o cca 18 %.

Při srovnání zaměnitelnosti modifikované asfaltové směsi se směsí se silničním pojivem a vláknem FORTA FI je možné prohlásit, v souvislosti se zkouškou tvorby trvalých deformací, že je tato zaměnitelnost možná, aniž by došlo ke zhoršení odolnosti asfaltové směsi vůči tvorbě „vyjetých kolejí“. Směs s kombinací pojiva 50/70 a vlákny FORTA FI vykazuje dobré výsledky a může být alternativou k modifikovaným pojivům třídy 45/80-50 a 55. Grafické zobrazení všech tří zkoušek je zachyceno na obrázcích 5 – 7.

Tabulka 4 – Výsledky odolnosti asfaltové směsi ACO 11 S (ČVUT) vůči tvorbě trvalých deformací

Vlastnost 50/70 Forta FI 50/70 Požadavek ČSN EN 13108-1
WTSAIR v mm/103 cyklů 0,026 0,032 0,070
PRDAIR v % 3,93 5,15 5,00

Tabulka 5 – Výsledky odolnosti asfaltové směsi ACO 11 S (Eurovia) vůči tvorbě trvalých deformací

Vlastnost 50/70 Forta FI PmB 45/80-55 Požadavek ČSN EN 13108-1
WTSAIR v mm/103 cyklů 0,050 0,024 0,070
PRDAIR v % 5,98 5,48 5,00

Tabulka 6 – Výsledky odolnosti asfaltové směsi ACL 22 S (Eurovia) vůči tvorbě trvalých deformací

Vlastnost 50/70 Forta FI PmB 25-55/60 (specielní směsi) PmB 25-55/60 Požadavek ČSN EN 13108-1
WTSAIR v mm/103 cyklů 0,050 0,024   0,050
PRDAIR v % 2,91 2,05   3,00

PEVNOST V TAHU ZA OHYBU A RELAXACE ASFALTOVÉ SMĚSI (tab. 7 – 8)
Pevnost v tahu za ohybu a zkouška relaxace asfaltové směsi byly měřeny dle metodiky uvedené v TP 151 – Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti.

Hodnoty naměřené na směsi ACL 22 S s vlákny FORTA FI splňují požadavek tabulky 3 TP 151 na minimální pevnost v tahu za ohybu při 0 °C. V porovnání s modifikovanými asfalty je možno brát dosažený výsledek za identický.

V dalším kroku byla srovnávána směs s vlákny se směsí bez použití vláken. V závislosti na rychlosti zatěžování narostla pevnost v tahu za ohybu za použití vláken o cca 42 % resp. o 81 % a zvýšila se i tuhost směsi.

Tabulka 7 – Hodnoty asfaltových směsí za nízkých teplot

Asfaltová směs zkušební teplota 0 °C

Pevnost v tahu za ohybu R[MPa]

Relaxační zkouška dle dr. Gauera čas [s]

0 30 60 120 300 600
ACO 11 S 50/70 FORTA FI 9,3 100 67,4 60,1 52,1 41,1 33,4
ACO 11 S PmB 45/80-55 9,2 100 51,3 41,2 31,8 22,1 16,1
ACL 22 S 50/70 FORTA FI 6,8 100 53,3 43,5 35,7 26,0 20,5
ACL 22 S PmB 25-55/60 (ss) 7,5 100 68,8 61,0 52,6 40,0 32,4
ACL 22 S PmB 25-55/60 6,4 100 57,7 49,5 41,2 31,7 24,5

Tabulka 8 – Zkouška pevnosti v tahu za ohybu při 0 °C – ACO 11 S (ČVUT)

Vlastnost Rychlost posunu lisu 50/70 Forta FI 50/70
Pevnost v tahu za ohybu v MPa 1,25 mm.min-1 2,53 1,78
Modul tuhosti v tahu za ohybu v MPa 350 210
Pevnost v tahu za ohybu v MPa 50 mm.min-1 9,09 5,02
Modul tuhosti v tahu za ohybu v MPa 1 750 700

MODUL TUHOSTI
Moduly tuhosti byly měřeny dle ČSN EN 12697-26.

MODUL TUHOSTI (4BP-PR) (tab. 9)
Naměřené hodnoty modulů tuhosti při obou zkušebních teplotách jsou srovnatelné. Z pohledu hodnocení tuhostí směsí jsou oba výrobky zaměnitelné.

Tabulka 9 – Moduly tuhosti směsí v závislosti na zkušební teplotě a zkušební frekvenci zatěžování

Asfaltová směs Teplota Zkušební frekvence v Hz
2 5 8 10 20 30 2
ACO 11 S 50/70 FORTA FI 15 °C 6 273  7 191 7 650 8 874 10 175 11 246 6 350
20 °C 4 045 4 897 5 323 6 228 7 133 7 931 3 833
ACO 11 S PmB 45/80-55 15 °C 5 644 6 430 7 145 8 431 9 646 10 432 5 502
20 °C 4 054 4 875 5 478 6 464 7 724 8 381 3 944
ACL 22 S 50/70 FORTA FI 15 °C 7 683 9 189 10 135 11 766 13 399 14 669 8 025
20 °C 5 265 6 515 7 302 8 517 10 179 11 137 5 315
ACL 22 S PmB 25-55/60 (ss) 15 °C 8 134 9 506 10 199 12 036 13 680 14 759 8 349
20 °C 5 515 6 781 7 550 8 756 10 173 11 415 5 677

MODUL TUHOSTI (IT-CY) (tab. 10)
Výsledné hodnoty modulů tuhosti v závislosti na teplotě jsou uvedeny v tabulce. Použití vláken FORTA FI zvyšuje tuhost směsi. Větší poměrný nárůst tuhosti ve srovnání s nevyztuženou směsí se projevuje při vyšších teplotách. Výsledek koresponduje též s větší odolností asfaltové směsi proti tvorbě trvalých deformací. Použitím vláken také došlo ke snížení teplotní citlivosti směsi a to z 15,2 na 11,2.

Tabulka 10 – Modul tuhosti v závislosti na zkušební teplotě – ACO 11 S (ČVUT)

Zkušební teplota 50/70 50/70 Forta FI Nárůst modulu tuhosti v %
0 °C 12 330 13 070 6,0
15 °C 6 600 7 730 17,1
27 °C 2 070 2 860 38,2
40 °C 810 1 170 44,4

ÚNAVA (tab. 11 – 12)
Absolutně naměřené hodnoty sice nejsou plně vypovídající vzhledem k použité metodice měření, avšak srovnání směsi s vláknem a bez něho je reprezentativní.

Tabulka 11 – Závislost mezi úrovní zatížení a počtem opakovaných namáhání

Úroveň zatížení 50/70 50/70 Forta FI  Nárůst počtu zatěžovacích cyklů v %
800 kPa 444 1 331 199,7
1 000 kPa 271 372 37,3
1 200 kPa 89 138 55,1

Tabulka 12 – Parametry únavové zkoušky směsi ACO 11 S (ČVUT)

Úroveň zatížení a B ε6(x106)
50/70 2,4223 3,8993 109
50/70 FORTA FI 2,6966 5,5942 170

ZÁVĚRY ZE ZKOUŠEK V SILNIČNÍ LABORATOŘI ČVUT

  • V případech kdy byla testována asfaltová směs vyztužená vlákny FORTA FI porovnána se stejnou kontrolní směsí bez vláken, bylo u směsi s vlákny vždy zjištěno zlepšení sledovaných vlastností.
  • Přidáním vláken nedošlo nikdy ke zhoršení vlastností asfaltových směsí. Přidání vláken neovlivňuje zhutnitelnost směsi.
  • Vlastnosti směsi používající nemodifikované asfaltové pojivo 50/70 vyztužené vlákny dosahovaly obdobných parametrů, jako modifikovaná směs a asfaltem 45/80-55 a v některých případech je i předčily.
  • Použití vláken zvyšuje odolnost směsi vůči tvorbě trvalých deformací, zvyšuje tuhost a zlepšuje únavové chování směsi.
  • Na základě těchto zjištění, lze předpokládat možnost zvýšení životnosti konstrukce vozovky resp. snížit tloušťku konstrukční vrstvy při zachování životnosti. Tento předpoklad je však nutno podložit dalšími zkouškami reologických vlastností s navazujícím výpočtem dle TP 170.

Na základě provedených laboratorních zkoušek, provedly společnosti SKANSKA, EUROVIA, BOHEMIA ASFALT, PSVS/PORR a SWIETELSKY v letech 2010 – 2013 řadu provozních zkoušek, při nichž ověřovaly zpracovatelnost směsi od fáze míchání až po její pokládku a hutnění. Provedené zkušební úseky jsou zejména ve velmi exponovaných místech (komunikace s velkým podélným sklonem, okružní křižovatky, postranní pásy pojezdových drah letiště V. Havla apod.). Bez jediné výjimky bylo zjištěno, že přidáním vláken nedochází k žádnému zhoršení zpracovatelnosti směsi ani ke zvýšeným nárokům na čas míchání, počet pojezdů při hutnění apod. I první zkušenost s chováním vozovek se směsí s vlákny FORTA FI po několika zimních i letních obdobích je dobrá a zlepšení odolnosti proti trvalým deformacím i trhlinám evidentní. Je zřejmé, že použití aramidových vláken pro vyztužení asfaltových směsí přináší širokou škálu pozitivních efektů.

Aramid Fibers – Modern Way of Asphalt Mixture Reinforcement
FORTA Corp. company has been among the top world producers of synthetic fibers for three-dimensional concrete reinforcement for several decades. Company developers assumed that a similar way of reinforcement would also be suitable and beneficial for other type of composite building material – asphalt mixture as a solution of commonly known problems of pavements from compacted asphalt layers, like formation of permanent deformations, creation and spreading of cracks and a conflict between the requirement of high resistance to very low and at the same time high temperatures.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Obr. 1 – VPD letiště Jackson Hole – asfaltová směs s vlákny FORTA-FIObr. 2 – Nový povrch VPD letiště Jackson Hole – asfaltová směs s vlákny FORTA-FIObr. 3 – Okružní křižovatka KolínObr. 4 – Vlákna FORTA-FI použita ve směsi při rekonstrukci Evropské třídy v ChebuObr. 5 – Odolnost asfaltové směsi ACO 11 S vůči tvorbě trvalých deformacíObr. 6 – Odolnost asfaltové směsi ACL 22 S (Eurovia) vůči tvorbě trvalých deformacíObr. 7 – Odolnost asfaltové směsi ACO 11 S (Zbraslavice) vůči tvorbě trvalých deformacíObr. 8 – Příjezdová komunikace k obalovně Vinařice – příprava pro pokládku směsi s FORTA-FIObr. 9 – Rekonstrukce Evropské třídy v ChebuObr. 10 – Detail směsi s vlákny FORTA-FI

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Příhradové vibrační lišty Atlas Copco umožňují hutnit až 25 m široké pásyPříhradové vibrační lišty Atlas Copco umožňují hutnit až 25 m široké pásy (454x)
Vibrační lišty na beton z dílny švédské firmy Atlas Copco patří ke světové špičce. Nejen proto, že nabízí řešení pro kaž...
Asfaltové směsi a vrstvy mostních vozovek – revize ČSN 73 6242 (345x)
V oblasti mostních asfaltových konstrukčních vrstev, které zahrnují ochranné vrstvy izolací a kryt vozovky musela být no...
Geopolymery: budoucnost mostního stavitelství?Geopolymery: budoucnost mostního stavitelství? (136x)
Velký obdiv zcela jednoznačně patří stavitelům z dob minulých, jejichž důmyslné a propracované stavby po staletí zdobí k...

NEJlépe hodnocené související články

Ověření konstrukce pražcového podloží s využitím asfaltové směsi se 70 % R-materiáluOvěření konstrukce pražcového podloží s využitím asfaltové směsi se 70 % R-materiálu (5 b.)
Příspěvek se zabývá alternativním uplatněním R-materiálu vzniklého z konstrukčních vrstev asfaltového betonu. Je uveden ...
Příhradové vibrační lišty Atlas Copco umožňují hutnit až 25 m široké pásyPříhradové vibrační lišty Atlas Copco umožňují hutnit až 25 m široké pásy (5 b.)
Vibrační lišty na beton z dílny švédské firmy Atlas Copco patří ke světové špičce. Nejen proto, že nabízí řešení pro kaž...
Gumoeko ELASTICKÁ polymerní směs CGA pro aplikaci do asfaltuGumoeko ELASTICKÁ polymerní směs CGA pro aplikaci do asfaltu (5 b.)
Výhody využití polymerní směsi: přídavkem polymerní směsi v asfaltu se zvýší jeho elasticita nezávisle na teplotě voz...

NEJdiskutovanější související články

Mýty a realita chování patinující oceli při jejím použití na mostních konstrukcích v České republiceMýty a realita chování patinující oceli při jejím použití na mostních konstrukcích v České republice (4x)
Příspěvek se zabývá hodnocením výsledků tvorby ochranné vrstvy patinujících ocelí u ocelových konstrukcí, které byly umí...
Současné problémy provádění diagnostického průzkumu netuhých vozovek a jejich možné řešeníSoučasné problémy provádění diagnostického průzkumu netuhých vozovek a jejich možné řešení (1x)
Špatný stav našich silnic, často prezentovaný v médiích, není způsoben tím, že bychom silnice neuměli stavět. Hlavní pří...
Geopolymery: budoucnost mostního stavitelství?Geopolymery: budoucnost mostního stavitelství? (1x)
Velký obdiv zcela jednoznačně patří stavitelům z dob minulých, jejichž důmyslné a propracované stavby po staletí zdobí k...
Google