Objednejte si bezplatné zasílání tištěné verze časopisuKONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Mosty    Analýza vybraných vlastností asfaltových pásů pro izolaci betonových mostovek v české republice mezi lety 2013 – 2016 – složení asfaltových pásů

Analýza vybraných vlastností asfaltových pásů pro izolaci betonových mostovek v české republice mezi lety 2013 – 2016 – složení asfaltových pásů

Publikováno: 26.10.2017
Rubrika: Mosty

Tento příspěvek analyzuje, kde se pohybují skutečné hodnoty množství asfaltové hmoty a jaká je tloušťka asfaltových pásů, které se používaly pro izolaci betonových mostovek v České republice v letech 2013 – 2016. Nejedná se o porovnání, zda daný výrobek splňuje deklarované parametry výrobce, ale zda jsou splněny požadavky normy ČSN 73 6242:2010 [1], kde se nachází jakýsi standard pro množství asfaltové hmoty v asfaltovém pásu. Tento příspěvek tak přímo navazuje na články zveřejněné v roce 2012 – 2016 [2], [3], [4], [5].

1. ÚVOD

V současné době, kdy je všeobecná snaha o snižování nákladů pro výrobu asfaltových izolačních pásů (AP) je všeobecnou tendencí se u hotových výrobků pohybovat se na hranici deklarovaných parametrů anebo přímo pod ní. Výrobková norma pro asfaltové pásy EN 14695 [1] a prováděcí ČSN 736242:2010 [6] v tabulce 4 specifikuje kvalitativní požadavky na AP (viz tabulka 1).

Cílem tohoto příspěvku je ukázat, kde se pohybují hodnoty parametrů u asfaltových izolačních pásů, které se aplikují na mosty v České republice a kde se nachází jakýsi standart pro daný parametr dle této normy.

Nejedná se tedy o porovnání, zda daný výrobce dodržuje deklarované parametry dle technického listu, ale zda jsou dodržovány požadavky normy ČSN 736242:2010 [6]. Cílem je tak nalézt jakýsi standart pro daný parametr a vlastní asfaltový izolační pás.

Tabulka 1 – Kvalitativní požadavky na asfaltové izolační pásy dle [6] (zdroj: vlastní)

Vlastnost Rozměr Hodnota Zkušební metoda
Možnost asfaltové hmoty g/m2 není ČSN 730605-1:2014 (ČSN EN 544)
Tloušťka jednoho pásu – jemnozrnný posyp mm 4,0 ČSN EN 1849-1:2000
Tloušťka jednoho pásu – hrubozrnný posyp (mm) 4,5 ČSN EN 1849-1:2000

2. METODIKA A MATERIÁL

AP, které se používají při izolaci mostů a silnic na dálnicích a silnicích I. třídy, musí být součástí izolačních systémů, které jsou schválené Ministerstvem dopravy. Přehled schválených izolačních systémů je na internetových stránkách Ředitelství silnic a dálnic [7].

Pro testování bylo vybráno celkem 12 AP z let 2013 – 2016, které se používají pro jednovrstvé aplikace na izolaci betonových mostovek. Následující soubor je dle rozdělení pásů v ČSN 736242:2010 [6]. Celkem 5 pásů je s hrubozrnným posypem a 7 AP s jemnozrnným posypem nebo bez posypu. Ve vybraném souboru jsou 7 AP s hmotou plastomerického charakteru a 5 s hmotou elastomerického charakteru. Vzhledem k tomu, že ČSN 736242:2010 [6] nerozděluje požadavky na AP dle typu asfaltové hmoty, jsou všechny výrobky v jedné skupině. Norma [6] naopak rozděluje výrobky podle tloušťky dle povrchové úpravy, a tak jsou pásy rozděleny do dvou skupin dle povrchové úpravy (viz tabulka 2).

Tabulka 2 – Přehled vzorků asfaltových pásů z let 2013 – 2016
Legenda: HP – hrubozrnný posyp, JP – jemnozrnný posyp, N – bez posypu, P – krycí hmota plastmerického charakteru, E – krycí hmota elastomerického charakteru, N – bez vyztužení, PV – podélné vyztužení. Zdroj: vlastní.

Vlastnost / číslo vzorku A B C D E F
Úprava horního povrchu HP HP HP JP N N
Typ asfaltové hmoty P P E E P P
Umístění nosné vložky

horní
polovina

pod povrchem
– horní třetina

horní
polovina

pod povrchem
– horní třetina

střed pod
povrchem
Nosná vložka – typ vyztužení N N PV PV N N
Vlastnost / číslo vzorku G H I J K L
Úprava horního povrchu HP HP JP JP JP JP
Typ asfaltové krycí hmoty E P P P E E
Umístění nosné vložky

horní
polovina

horní
polovina

pod
povrchem

střed,
horní polovina

střed,
horní polovina

střed,
horní polovina

Nosná vložka – typ vyztužení N N N N N N

Předmětem porovnání je tloušťka asfaltových pásů a množství asfaltové hmoty.

2.1. Množství asfaltové hmoty – plošná hmotnost asfaltu

Pro odběr zkušebních těles a stanovení plošné hmotnosti asfaltu v AP byl použit zkušební postup dle ČSN 730605-1:2014 [7] převzatý z ČSN EN 544:2011.

Tento zkušební postup je založen na extrakci tří zkušebních těles v Soxhletově extraktoru. Extrakce se provádí tak dlouho, až se rozpouštědlo v extraktoru stane čistým.

V extraktoru zůstává zbytek AP bez asfaltu. Při vyhodnocení se vypočítá aritmetický průměr ze tří zkušebních těles. Výsledek je uváděn v g/m2.

2.2. Tloušťka asfaltového pásu

Měření tloušťky bylo prováděno v souladu s ČSN 736242:2010 [2], EN 1849-1 [3]. Z role pásu se vyřízne zkušební těleso šíře min. 100 mm kolmo na délku pásu. Vzorek se temperuje min. 20 h při teplotě 23 ± 2 °C. Na zkušebním tělese se rovnoměrně označí 10 bodů, na kterých se změří tloušťka. První bod je 100 mm od okraje pásů (viz obr. 1). Na tomto zkušebním tělese se provede vlastní měření tloušťky. Z praktického hlediska, kdy je složitá manipulace s pruhem pásu, je tento pruh rozřezán na 10 ks, které se postupně měří vždy ve svém středu. Přístroj pro měření tloušťky má přesnost 0,01 mm a vyvine tlak na povrch pásu nejméně 20 kPa. Měřící plochy čelistí přístroje jsou rovné a mají průměr 10 mm. Výsledkem zkoušky je aritmetický průměr z 10 jednotlivých měření zaokrouhlený s přesností na 0,1 mm.

3. VÝSLEDKY ZKOUŠEK

3.1. Množství asfaltové hmoty – plošná hmotnost asfaltu

Graf 1 – Výsledky zkoušek množství asfaltové hmoty (plošná hmotnost asfaltu) dle ČSN 730605-1:2014 [8] pro příslušné vzorky. Zdroj: vlastní. 

3.2. Tloušťka asfaltového pásu

Graf 2 – Výsledky zkoušek tloušťka asfaltového pásu dle ČSN EN 1849-1[9] tloušťka asfaltového pásu [8] pro příslušné vzorky. Zdroj: vlastní.

4. DISKUZE

4.1. Množství asfaltové hmoty – plošná hmotnost asfaltu

Pokud budeme na výsledky AP dívat z pohledu povrchové úpravy a asfaltové krycí hmoty, tak AP s jemnozrnným posypem vykazují lepší hodnoty, stejně jako AP modifikované elastomery. Výsledek je možné zdůvodnit nižšími výrobními náklady a tím nižší cenou v případě použití jemnozrnného posypu a asfaltové krycí hmoty modifikované elastomery.

V porovnání s výsledky z let 2011 – 2012 [4], které jsou také v tabulce 3, došlo v průměru ke zvýšení množství asfaltu o 8,6 %.

Tabulka 3 – Průměry měření pro jednotlivé sledované parametry.
Legenda: HP – hrubozrnný posyp, JP – jemnozrnný posyp, N – bez posypu, P – krycí hmota plastmerického charakteru, E – krycí hmota elastomerického charakteru. AP Zdroj vlastní.

Vlastnost Zkušební
metoda

Normový 
požadavek

dle ČSN 736242:2010

HP  JP  Aritmetický průměr
měření
2013-2016 
Aritmetický průměr
měření
2011-2012 [4] 

Množství asfaltové
hmoty (g/m2)

ČSN 730605-1:2014
(ČSN EN 544)

není  3 503  3 853  3 753  3 644  3 707  3 414 

Tloušťka jemnozrnný
posyp (mm)

ČSN EN1849-1:2000 4,0    4,91  5,00  4,80  4,91  5,43 

Tloušťka hrubozrnný
posyp (mm)

ČSN EN1849-1:2000  4,5  5,15    5,18  5,11  5,15  5,27 

4.2. Tloušťka asfaltového pásu

Požadavky normy [6] byly splněny u všech vzorků. AP s jemnozrnným posypem měly tl vyšší o 20 %, AP s hrubozrnným posypem o 13,5 %. Nejvyšších hodnot absolutně dosáhly AP plastomerického charakteru, s hrubozrnným posypem.

Důvodů pro splnění požadavků normy je možné nelézt celou řadu. Dodržení tloušťky je možné odvodit z větších plošných hmotností nosných vložek. U všech AP byly použity nosné vložky s min. plošnou hmotností 230 g/m2. Důvodem pro použití těchto nosných vložek budou ekonomické důvody. Při použití takovéto nosné vložky, se sníží spotřeba asfaltové hmoty při určité ceně nosné vložky a asfaltové hmoty se tím sníží i náklady na AP. Dále se jedná o nejlépe měřitelný parametr pro zákazníka. AP o větší tloušťce je na první pohled zajímavější obchodní materiál.

V porovnání s výsledky z let 2011 – 2012 [4], které jsou také v tabulce 3, došlo ke snížení tloušťky. AP s jemnozrnným posypem měly tl. nižší o 9,5 %, AP s hrubozrnným posypem o 2,3 %.

5. ZÁVĚR

Výsledky zkoušek pro AP používané v České republice pro jednovrstvou izolaci betonových mostovek ukazují, že požadavky na tloušťku dle ČSN [6] jsou splněny.

Rozdíl ve výsledcích AP v porovnání mezi lety 2011 – 2012 a 2013 – 2016 byl dán především původem vzorku AP. A to, zda byl získán na stavbě (vzorky z let 2011 – 2012) nebo od výrobce, dodavatele (vzorky z let 2013 – 2016). AP mají sice menší tloušťku, ale obsahují větší množství asfaltu, který je rozhodující pro hydroizolační funkci.

Výsledky výzkumu ukazují, že kvalitativní požadavky na AP jsou v současnosti dodržovány. Bohužel realita na našich stavbách je jiná. Výzkum ukázal, že pro objektivní hodnocení je nutné sjednotit původ vzorků AP a to nejlépe přímo ze stavby.

POUŽITĚ ZDROJE:
[1] ČSN EN 14695:2010. Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové pásy pro hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch – Definice a charakteristiky. Praha: Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. 2010-05-01. Třídící znak 727605.
[2] PLACHÝ, J. Analýza vybraných vlastností asfaltových pásů pro izolaci betonových mostovek v České republice mezi lety 2013 – 2016 – porovnání fyzikálních a tepelně technických vlastností. Silnice Železnice, Ostrava – Vítkovice: Konstrukce Media, s.r.o., 2017, roč. 12. roč., č. 1, s. 21–24. ISSN 1801-822X.
[3] PLACHÝ, J. Asfaltové izolační pásy pro izolaci mostů v České republice – fyzikální a mechanické vlastnosti. Silnice Železnice, Ostrava – Vítkovice: Konstrukce Media, s.r.o., 2012, roč. 7. roč., č. 5, s. 59–62. ISSN 1801-822X.
[4] PLACHÝ, J. Popp, F. PETRÁNEK, V. Asfaltové izolační pásy pro izolaci mostů v České republice – fyzikální a tepelně technické vlastnosti. Silnice Železnice, Ostrava – Vítkovice: Konstrukce Media, s.r.o., 2013, roč. 8, č. 1, s. 38–42. ISSN 1801-822X.
[5] PLACHÝ, J. Analýza vybraných vlastností asfaltových pásů pro izolaci betonových mostovek v České republice. Silnice Železnice, Ostrava – Vítkovice: Konstrukce Media, s.r.o., 2012, roč. 11. roč., č. 1, s. 94–96. ISSN 1801-822X.
[6] ČSN 736242:2010. Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací. Praha: Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. 2010-04-01. Třídící znak 736242.
[7] http://www.pjpk.cz/izolacni-systemy-mostu/ 
[8] ČSN 730605-1:2014. Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Požadavky na použití asfaltových pásů. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 2014-07-01. Třídící znak 730605.
[9] ČSN EN 1849-1:2000. Hydroizolační pásy a fólie – Stanovení tloušťky a plošné hmotnosti – Část 1: Asfaltové pásy pro hydroizolaci střech. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 2000-12-01. Třídící znak 727641

Analysis of Selected Characteristics of Asphalt Sheets for Insulation of Concrete Bridge Decks in the Czech Republic in 2013 – 2016 – Composition of Asphalt Sheets
The article analyses the actual volumes of the asphalt material and the thickness of the asphalt sheets which were used for the insulation of concrete bridge decks in the Czech Republic in 2013 – 2016. It does not examine whether the given product meets the declared parameters of the producer, but whether the requirements of the norm ČSN 73 6242:2010 [1] are fulfilled; the norm stipulates a sort of standard for the volume of asphalt material in an asphalt sheet. This article is thus a sequel of the articles published in 2012 – 2016 [2], [3], [4], [5].

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Obr. 1 – Princip měření tloušťky asfaltového pásu dle [3]. Legenda: B – šířka asfaltového pásu (běžně 1 m), 1 – zkušební těleso, 2 – místa měření. Zdroj: vlastní.

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Antýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku ŠumavyAntýgl, most přes Vydru, nespoutanou řeku Šumavy (907x)
Bývalý královácký dvorec leží uprostřed louky v údolí řeky Vydry v Šumavském národním parku. V letech 1523 – 1818 zde pr...
Dálniční most D1-035Dálniční most D1-035 (895x)
Společnost SMP CZ provádí rekonstrukci a rozšíření mostu D1-035 v km 29,161 dálnice D1. V druhé polovině září je již dok...
Most Sucha Beskidzka v PolskuMost Sucha Beskidzka v Polsku (887x)
Nový most nad řekou Skawa na státní silnici DK 28 v Polsku byl realizován jako jednopolový most tvořený ocelovou konstru...

NEJlépe hodnocené související články

Nečekané perspektivy nejmodernějšího pražského mostu. Exkluzivní video s Romanem KouckýmNečekané perspektivy nejmodernějšího pražského mostu. Exkluzivní video s Romanem Kouckým (5 b.)
„Most je absolutní esencí architektury, protože je do jisté míry nejčistší konstrukcí. Most nemůže být jen design nebo s...
Čtvrtý nejdelší visutý most na světě – BIM projekt Mostu Osmana Gaziho v IstanbuluČtvrtý nejdelší visutý most na světě – BIM projekt Mostu Osmana Gaziho v Istanbulu (5 b.)
Most Osmana Gaziho přes Izmit Bay je celosvětově čtvrtý nejdelší visutý most s největším rozpětím 1 550 metrů, který se ...
Dálniční most D1-035Dálniční most D1-035 (5 b.)
Společnost SMP CZ provádí rekonstrukci a rozšíření mostu D1-035 v km 29,161 dálnice D1. V druhé polovině září je již dok...

NEJdiskutovanější související články

Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolíPosouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí (3x)
Stavba spřaženého ocelobetonového mostu byla zahájena na podzim roku 2007. Jeho nosná konstrukce byla dokončena koncem r...
Rekonstrukce železničního mostu v Boršově nad VltavouRekonstrukce železničního mostu v Boršově nad Vltavou (2x)
V roce 2015 byl uveden do provozu zrekonstruovaný most, který je součástí stavby “Revitalizace trati České Budějovice – ...
ODPOVĚĎ: K vyjádření prof. Ing. Jiřího Stráského, DSc., ke kritice zavěšeného mostu přes Odru – uveřejněno v časopise Silnice Železnice, v čísle 4/2009 (2x)
Cílem kritiky je, aby naše stavby byly trvanlivé s minimální údržbou, hospodárné a aby si investor, projektant a zhotovi...
Zavřít [x]